Zájem o speciální unijní dluhopisy je rekordní, investoři nabídli přes 233 miliard eur

Evropská unie získá 17 miliard eur (přes 462 miliard korun) z prvního kola nabídky sociálních dluhopisů z programu SURE, jehož cílem je podpořit zaměstnanost v mimořádných situacích, jako je nyní pandemie způsobená šířením nového koronaviru. Zájem byl obrovský, investoři nabídli rekordních více než 233 miliard eur (6,3 bilionu korun), informovala agentura Reuters.

„To je naprostá senzace,“ řekl k zájmu investorů hlavní analytik nizozemského finančního ústavu Rabobank Matthew Cairns. „Trhům i Evropské unii to ukazuje, že po těchto dluhopisech poptávka bude,“ dodal.

Ohromný zájem o dluhopisy jen potvrzuje, jak investoři věří, že Unie udělá vše, aby udržela co nejvyšší zaměstnanost, řekl analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. Výhodné půjčky podle něj přicházejí v pravou chvíli, když řada členských států řeší, jak budou financovat růst vládních výdajů kvůli náhlému druhému kolu restrikcí v důsledku šíření pandemie.

EU v prvním kole prodá dluhopisy v objemu deseti miliard eur s desetiletou splatností a dluhopisy za sedm miliard eur se splatností dvacet let, uvedla Reuters s odkazem na pracovní materiály, do kterých měl možnost nahlédnout.

Papíry se splatností deset let si chtěli koupit investoři, kteří celkem nabídli 145 miliard eur. To už je sám o sobě největší objem, jakého bylo u prodeje dluhopisů v Unii dosaženo. Dluhopisy s dvacetiletou splatností se setkaly s poptávkou v objemu 88 miliard eur. Konečná prodejní cena zatím nebyla stanovena.

EU je vnímána jako „nejlepší dlužník“ na trhu

EU má u dvou ze tří hlavních ratingových agentur hlavní rating na stupni AAA, což je maximum, jakého lze dosáhnout. Znamená to, že je vnímána jako nejlepší dlužník na trhu, což mimo jiné znamená, že je schopna si zajistit i nejvýhodnější podmínky půjček.

Evropská centrální banka (ECB), která na základě zvláštních pravidel teď nakupuje dluhopisy nadnárodních institucí, by měla být schopna zajistit papírům na sekundárním trhu dostatečnou likviditu. To je podle analytiků jeden z důvodů, proč je po těchto dluhopisech tak vysoká poptávka. Dalším důvodem je i sociální rozměr emise.

Manažeři emise uvedli, že cena desetiletých dluhopisů bude stanovena na tři bazické body nad střední úrovní takzvaných úrokových swapů, cena papírů splatných za 20 let pak na 14 bazických bodů nad střední úrovní úrokových swapů. To znamená, že dluhopisy s kratší splatností nabízejí záporný výnos, zatímco papíry s delší splatností kladný, poznamenala k tomu Reuters.

Úterní nabídka je první fází plánu EU zvýšit za méně než deset let objem dluhů až na patnáctinásobek. Smyslem je zajistit peníze pro členské státy, které bojují s dopady pandemie. Unie má k tomu účelu dva hlavní programy. Nynější nabídka přitom Unii přibližuje ke společnému vydávání dluhopisů, čemuž se část členských zemí dlouhodobě brání. Až bude plán dokončen, bude EU jedním z největších dlužníků na evropském kontinentě, poznamenala Reuters. Nyní je zhruba na úrovni Slovenska, poznamenala Reuters.

Program SURE je unijním nástrojem dočasné povahy a jeho smyslem je zabránit masivnímu propouštění v mimořádných situacích. Je určen členským státům, které potřebují zmobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s negativními ekonomickými a sociálními dopady šíření koronaviru na svém území.

Ve formě půjček od EU bude moci poskytnout pomoc až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) zasaženým členským zemím, aby jim pomohl řešit skokové zvýšení výdajů na udržení zaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 22 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...