Začala největší přehlídka letadel na světě. Ukázala i model stíhačky pro evropské síly

Nahrávám video

Nedaleko Paříže ve městě Le Bourget začal největší aerosalon světa. Tentokrát se tam veřejnosti představilo letadlo evropské vojenské spolupráce, model vyvíjené francouzsko-německé stíhačky v životní velikosti odhalil prezident Emmanuel Macron. Výrobci letadel se schází v době, kdy společnost Boeing stále ještě nesmí nechat vzlétnout stroje 737 MAX. Kromě toho se zpožďují dodávky motorů pro nové letouny a desítky jich tak musejí zůstat na zemi. Další výzvu představuje rostoucí znečištění způsobené leteckou dopravou.

Na vývoji stíhačky budoucnosti spolupracují Německo s Francií a také dvě konkurenční firmy: Dassault Aviation vyrábějící stroje Rafale spolu s Airbusem stojícím za letouny Eurofighter. Oba stroje má nová stíhačka od roku 2040 nahradit.

Konstruktéři zatím představili jen hrubé obrysy nového stroje, politici už o něm mluví jako o symbolu nové evropské éry. „Vzájemné soupeření mezi evropskými zeměmi, které nás proti Spojeným státům a Číně oslabuje, je nesmysl. Musíme jít přesně opačným směrem,“ prohlásil v pondělí na 53. Pařížském aerosalonu prezident Macron. 

Na letecké výstavě v Le Bourget se k projektu připojilo i Španělsko. Na důkaz, že se Evropa chce zbavit závislosti na Spojených státech v oblasti špičkové bojové techniky.

Maketa nové evropské stíhačky
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Novou stíhačku představilo na aerosalonu také Turecko. Nese označení TF-X a podobá se americkému letounu F-35, jehož prodej Ankaře hrozí Spojené státy zablokovat. Podle agentury AFP chce Turecko předvést, že se při vývoji vlastního „neviditelného“ letadla dokáže
obejít bez USA.

Airbus těží z chyb Boeingu a míří kolem světa

Evropské firmy přitom chtějí posílit svou pozici i ve výrobě civilních strojů. Společnost Airbus představila nový model letadla s úzkým trupem s doletem až devět tisíc kilometrů. „Můžeme létat z Japonska do Austrálie, i přes Atlantik, už to není stroj, který by létal jenom z Velké Británie tam a zpět. Můžeme létat z Evropy do Severní Ameriky a zpátky,“ plánuje šéf prodeje Airbusu Christian Scherer. Půjde o úzkotrupé letadlo s nejdelším doletem na světě.

Nový letoun Airbus A321XLR přichází v době, kdy se aerolinky snaží maximalizovat přizpůsobivost úsporných letadel s jednou uličkou. Podle informovaných zdrojů chce Airbus letos na aerosalonu získat 200 zakázek nebo změn objednávek na tento nový letoun. Mezi zájemci by mohly být American Airlines, JetBlue, Cebu Air a Indigo Partners. Společnost Air Lease už oznámila objednávku 100 letadel Airbus, včetně 27 letadel Airbus A321XLR.

Airbus představil letadlo A321XLR
Zdroj: Reuters

Firma chce využít toho, že její největší rival – americký Boeing – výrazně omezil svou účast na aerosalonu. Stále totiž po sérii tragických neštěstí nevyřešil problémy letadel 737 Max. Při dvou nehodách boeingů, k nimž došlo během pěti měsíců za podobných okolností v Indonésii a Etiopii, zemřelo 346 lidí.

Za chyby v jejich vývoji se společnost znovu omluvila. „Tyto nehody zvýšily naši snahu o dosažení maximální bezpečnosti a kvality ve všem, co děláme. Z chyb jsme se poučili,“ prohlásil za strategický vývoj Boeingu Greg Smith.

Pochybení Boeingu dopadla na celou leteckou dopravu. „Jde o klíčové téma, o bezpečnost. Je příliš brzy na to, aby bylo jasné, co se stane. Ale znovu získat důvěru cestujících bude skutečnou výzvou,“ uvedl expert na leteckou dopravu z AlixPartners Alain Guillot.

Americký dodavatel motorů pro Boeing GE Aviation navíc informoval, že zjistil nečekané opotřebení součástky pro motor GE9X, který vyrábí pro letadla Boeing 777X. Tento model je největším dvoumotorovým letadlem na světě. Závada způsobí zpoždění při výrobě letadla o několik měsíců, kdy bude potřeba učinit konstrukční změny a nové testování. První let tohoto stroje byl naplánován na letošní rok a první zákazníci by letadlo měli dostat v roce příštím. 

Vývoj nízkoemisních letadel vázne

Jedním z hlavních témat 53. Pařížského aerosalonu je nový trend v oblasti letecké technologie – vyrábět letouny s nižší emisí oxidu uhličitého. Podle ekologů má letecký průmysl až pětiprocentní podíl na globálních emisích skleníkových plynů a na emisích vypuštěných dopravou má letectví podíl ve výši 14 procent. Podle odborníků hrozí, že se toto množství v příštích dvaceti letech zdvojnásobí.

„Myslím, že téma ekologičtější dopravy je stále důležitější. Jak Airbus, tak Boeing, abychom jmenovali dvě společnosti, přemýšlejí, jak by mohly zlepšit své výrobky a použít nové technologie,“ upozornil specialista na leteckou bezpečnost společnosti Accenture John H. Schmidt. 

Odvětví se proto snaží do roku 2050 snížit emise o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Ale ani biopaliva, ani elektrická letadla nejsou zdaleka zralá a budou vyžadovat systémové změny. Hladký vývoj nových technologií navíc komplikuje délka povolovacích procesů. Zůstává proto otázkou, za jak dlouho se technologické vyhlídky podaří využít v praxi. 

„Už dnes se na krátkých tratích nebo pro výcvik mohou používat letadla na elektřinu nebo hybridní. Jenže to má stále technický problém: baterie dnes nemají takovou energetickou hustotu jako uhlovodíková paliva. To se zatím nepodařilo dohnat, i když na tom giganti intenzivně pracují třeba tak, že koupí menší firmu, která se tím zabývá,“ zhodnotil letecký publicista Martin Velek.

Loni zažívalo letectví žně, letos se nic takového nečeká

Loni se přitom letectví dařilo. Jen Airbus a Boeing dodaly na trh více než 1600 letadel a jejich hegemonii posílilo pohlcení bezprostředních konkurentů, firem Bombardier a Embraer. Odvětví poháněl růst letecké přepravy zejména v Asii, který měl vést během 20 let ke zdvojnásobení počtu letadel ve světě, k téměř 40 tisícům strojů v provozu v roce 2038.

Zakázky zajistily Airbusu a Boeingu práci na sedm, respektive na devět let dopředu. Avšak zpožďování dodávek motorů přimělo Airbus a Boeing zaparkovat na odstavné plochy desítky „bezmotorových kluzáků“. Problémy Boeingu by mohly sice zasáhnout celý řetězec jeho dodavatelů, zatím to ale firmám dává možnost dohnat zpoždění v dodávkách.

I proto se letos žádné rekordní objednávky neočekávají: uzavřít by se na přehlídce mohlo 400 až 800 objednávek a příslibů, loni přitom bylo uzavřeno 959 objednávek. „Všichni vnímají, že zpomalení ekonomického růstu globálně, zvýšení ceny paliva, potenciálně vyšší zdanění paliva můžou znamenat ochlazení optimismu v celé letecké dopravě,“ myslí si investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

Boeing je optimistický a zveřejnil výhled, kde počítá do roku 2039 s 40 tisíci letadel, nyní je to asi 23 tisíc. Jak bohatne Asie, lidé chtějí cestovat a nízkonákladové aerolinky jim jdou vstříc.
Martin Velek
letecký publicista

Ekologické i bezpečnostní výzvy, vznik nových ekonomických modelů zejména v oblasti služeb a údržby anebo přetlačování mezi výrobci letadel a zařízení o marže urychlují konsolidaci odvětví. Týden před aerosalonem se americké firmy Raytheon a United Technologies dohodly na fúzi. Vznikne tak jedna z největších zbrojních a leteckých firem na světě.

Nahrávám video

Le Bourget se v pořádání největší letecké přehlídky na světě střídá ob rok s letištěm Farnborough u Londýna. Na seznamu 2461 vystavovatelů je i deset zástupců Česka.

První čtyři dny přehlídky jsou vyhrazeny odborné veřejnosti, další tři dny veřejnosti široké. Předloni 180 tisíc z 322 tisíc návštěvníků představovala široká veřejnost. V programu se podle webu aerosalonu počítá s letovými ukázkami desítek strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...