Windfall tax i přes nižší výnos od bank výrazně pomohla rozpočtu

Nahrávám video

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl stát mimořádné příjmy jen kvůli mimořádným výdajům, z čehož on nemá „žádnou radost“. „Pro mě by ideální situace byla, bohužel se nestala, kdybychom nemuseli mít mimořádné výdaje a nemuseli jsme hledat mimořádné příjmy. Také s tím hledáním příjmů nebyla žádná zkušenost,“ vyjádřil se k dani z neočekávaných zisků, známé také jako windfall tax.

„Je to výsměch. Myslím, že ten rok 2023 byl naprostým mementem, za který by měla možná padnout hlava ministra financí,“ reagovala na bankovní odvody na dani z neočekávaných zisků předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „To znamená, ty banky zoptimalizovaly a připravily se na to, takže mě ten rok 2024 už vůbec nepřekvapil,“ dodala.

Díky vysokým tržbám zaplatily české energetické firmy loni státu na šedesátiprocentní dani z neočekávaných zisků čtyřicet miliard korun. Zdaleka nejvíce znovu odvedl ČEZ, jehož většinovým akcionářem je stát. „Naše poslední očekávka je, že za loňský rok zaplatíme 29 až 33 miliard korun,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

  • Energetické firmy: 40,04 miliardy Kč
  • Banky: 470 milionů Kč
  • Rafinerie: -2,72 miliardy Kč
  • Ostatní: -1,12 miliardy Kč
  • CELKEM: 36,67 miliardy Kč

Zdroj: Finanční správa

Naopak žádný výnos na dani z neočekávaných zisků stát loni nezískal od rafinérií. Kvůli vysokým daňovým zálohám z roku 2023 Finanční správa rafinériím vrátila 2,72 miliardy korun. Celkem loni na této dani vláda získala přes 36,5 miliardy. Od bank 470 milionů. I někteří koaliční poslanci připomínají, že kabinet v době zavádění taxy očekával od bank podstatně víc.

„Ze strany bankovního sektoru je to obecně od začátku nižší, než ta očekávání byla. Já jsem předpokládal, že zejména banky jsou schopny v tomto směru daňově optimalizovat,“ sdělil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob si myslí, že takový scénář se dal očekávat. „My jsme od začátku nechtěli zavádět žádnou sektorovou daň na bankovní sektor,“ vysvětlil Jakob.

Daň přestane platit s koncem roku

Část vládních politiků ale upozorňuje i na pozitivní důsledky daně. Bankovní domy podle nich ve snaze snížit náklady nabídly na spořicích účtech a termínovaných vkladech vyšší úroky. „To znamená, že výnos se přesunul k firmám a domácnostem,“ tvrdí místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda. „Částečně to bylo i tím, že se vyplácely úroky střadatelům, ale do značné míry nakupovaly dluhopisy, a tím vlastně ovlivnily ten výsledek,“ řekl Jan Hrnčíř z SPD.

„My jsme varovali před optimalizací, nechtěli jsme, aby byly vyškrtnuty ty politikům spřátelené menší banky,“ řekl poslanec Ivan Bartoš (Piráti). Podle mluvčího České bankovní asociace Radka Šalši platí banky takové daně, jaké jim ukládá zákon – „zahrnují to i do svého plánování. Windfall tax není zacílená na celý bankovní sektor, ale na několik bankovních subjektů“.

Daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy či banky schválili poslanci s platností od ledna 2023 na tři roky. Účinnost daně tak vyprší na konci letoška – pak rozpočet o miliardy přijde. „Já osobně budu rád, až ta daň přestane na Silvestra letošního roku platit,“ řekl ministr financí. Podle šéfa resortu průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) pro tuto daň pomíjí důvod, protože energetickou krizi se podařilo zkrotit.

Celkem vláda během prvních dvou let získala díky dani z neočekávaných zisků a odvodu nadměrných příjmů energetických firem pětadevadesát miliard korun. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun a 39,1 miliardy korun v roce 2023.

Výdaje spojené s energiemi za téměř 130 miliard

Pří podrobnějším pohledu na propojení daně z neočekávaných zisků a státní pomoci firmám a domácnostem v energetické krizi je patrné, že ministerstvo vyčíslilo mimořádné výdaje státu spojené s energiemi na 129,7 miliardy korun. Číslo se vztahuje k letům 2022 až 2024 a zahrnuje cenové stropy i dočasné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

Mimořádné příjmy za loňský a předloňský rok dosáhly pětadevadesáti miliard korun. Ze 75,8 miliardy se na tom podílela právě daň z neočekávaných zisků, 19,2 miliardy přispěl podle dat ministerstva financí odvod z nadměrných příjmů a z majetkového prospěchu.

Při srovnání příjmů a výdajů spojených s energiemi v roce 2024 vychází rozdíl na 24,3 miliardy ve prospěch hospodaření státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...