Výroba ve Škoda Auto se po Vánocích rozjede až 10. ledna

Výroba v automobilce Škoda Auto se po vánočních svátcích rozjede až 10. ledna. Výrobní linky se před svátky zastaví 22. a 23. prosince. Uvedl to týdeník Škodovácký odborář. Důvodem delší odstávky je podle něj rozhodnutí z koncernu Volkswagen a také nutnost provést plánované investice. Škodovka podepsala také novou kolektivní smlouvu pro příští rok a na jaře bude firma s odbory jednat o růstu mezd.

Firma podle odborů požadovala, aby byla na tyto dny naplánována dovolená, odbory to ale odmítaly. „Vyjednali jsme pro tyto dny překážku na straně zaměstnavatele s náhradou 80 procent průměrné mzdy, což představuje denní výdělek,“ řekl předseda podnikové rady Jaroslav Povšík. „Platí, že kdo v tyto dny nemá smysluplnou práci, tak má překážku na straně zaměstnavatele, firma to akceptovala,“ dodal.

Montáže budou v roce 2022 nabíhat ranní směnou v pondělí 10. ledna, některé provozy, které musí zajistit karoserie do výroby, například svařovny nebo lakovny, se ale rozjedou již noční směnou z neděle na pondělí 10. ledna, dříve začnou fungovat i některé provozy lisoven. V provozu komponent se budou lidé do práce vracet již v prvním týdnu příštího roku.

Škoda Auto loni dodala celosvětově přes milion aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice. Během letošního roku musela několikrát výrazně omezit či zcela zastavit výrobu kvůli nedostatku čipů.

Firma očekává, že do konce letošního roku kvůli nedostatku dílů vyrobí zhruba o 250 tisíc vozů méně. Automobilka Škoda Auto v období od ledna do září téměř zdvojnásobila provozní zisk na 900 milionů eur (zhruba 23 miliard korun) ze 469 milionů eur před rokem.

Například v automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku bude na rozdíl od Škodovky tradiční vánoční volno jako každoročně podle mluvčího jen jeden týden. „Poslední výrobní směna před svátky bude odpolední ve čtvrtek 23. prosince. Po Novém roce máme v plánu začít výrobu první pracovní den, tedy v pondělí 3. ledna,“ sdělil mluvčí závodu Petr Michník.

Na jaře se bude jednat o mzdách

Zástupci mladoboleslavské automobilky a odborů podepsali novou kolektivní smlouvu pro příští rok. Tématem jednání byly sociální náklady a roční pracovní doba. Nový kontrakt platí do konce příštího roku, jeho část týkající se atypických směnných systémů platí podle týdeníku dva roky. V Mladé Boleslavi platí běžný patnáctisměnný systém, tedy tři směny každý pracovní den.

Odbory řešily s automobilkou i termín hromadné dovolené, která se příští rok uskuteční na přelomu července a srpna. „Vzápětí byly zahájeny plány zaměstnanců pro osobní plánování dovolené, kde vycházíme z matematiky: 20 dní ze zákona plus pět dní vyjednaných Odbory KOVO minus pevně plánovaná hromadná dovolená, rovná se zůstatek nejméně šest dní pro osobní plánování,“ popsaly odbory.

Zasadily se také o vyjednání dovolené, která propojí státní svátky s víkendem a vytvoří ucelené delší volno. „Zajímavým prvkem roční pracovní doby je z toho pohledu propojení svátků 5. a 6. července, které vycházejí tentokrát na úterý a středu. Investováním pouhých tří dnů hromadné dovolené dojde k propojení se dvěma svátky a dvěma víkendy, čímž vznikne krásných devět dnů volna,“ doplnily odbory.

Na jaře začne vyjednávání o růstu mezd. K poslední kolektivní negociaci došlo v roce 2020, kdy se odbory s firmou dohodly na dvouleté smlouvě. Tarifní mzdy v automobilce vzrostly od 1. dubna 2020 o 5,7 procenta, o rok později se zvýšily o další dva tisíce korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...