Výroba aut v Česku klesla v pololetí o třetinu. Červen přinesl mírné oživení

Výroba osobních aut v Česku v prvním pololetí klesla meziročně o 32,6 procenta na 503 615 vozidel. Oznámilo to v pondělí Sdružení automobilového průmyslu. Zároveň uvedlo, že samotný červen přinesl mírné oživení výroby: zatímco v květnu klesla produkce ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 52,8 procenta, v červnu činil pokles 17 procent.

Prezident sdružení Bohdan Wojnar uvedl, že pokles produkce odpovídá vývoji poptávky po nových vozidlech v Evropské unii.

Prodej nových osobních aut v EU v červnu zaznamenal meziroční pokles o 22,3 procenta, zaregistrováno bylo o čtvrt milionu osobních vozů méně než ve stejném období loňského roku. „I když jde ve srovnání s předchozími měsíci o zpomalení poklesu, tak téměř čtvrtinový meziroční propad poptávky znamená stále obrovskou ztrátu pro celý výrobní řetězec,“ podotkl Wojnar.

„V těchto týdnech se rozhoduje o dalším vývoji. Řada průmyslových oborů je navázána na automobilový průmysl. Proto je nezbytné, aby stát toto odvětví, které je pilířem tuzemské ekonomiky, podpořil a investoval i do své budoucí prosperity. Ať již ve formě přímé podpory zaměstnanosti prostřednictvím prodloužení programu Antivirus, či pomocí opatření na podporu investic, jako je například ministerstvem průmyslu a obchodu navrhované výrazné zrychlení odpisů,“ dodal Wojnar.

Produkce autobusů v červnu vzrostla

Výroba autobusů v prvním pololetí klesla o 11,9 procenta na 2231 vozidel, po obnovení produkce se nicméně naplno projevila specifická zakázková výroba v segmentu. 

V přepočtu na obyvatele patří Česku v produkci autobusů první místo na světě. 

  • Vysokomýtské Iveco vyrobilo v červnu o 37 autobusů více než v červnu 2019 a za pololetí brány závodu opustilo 1999 autobusů. 
  • SOR Libchavy navýšil v červnu výrobu o 73,3 procenta na 52 vozů a za celé první pololetí firma vyrobila 223 ks autobusů. 
  • Celkově červnová produkce autobusů vzrostla o 13 procent na 516 autobusů.
  • Zdroj: ČTK

Tatra letos v prvním pololetí výrobila víc než loni

Nadále se daří kopřivnické Tatra Trucks, která ani v době koronavirové krize výrobu nepřerušila. V prvním pololetí vyrobila 628 nákladních vozidel, tedy o 143 více než v prvním pololetí loňského roku.

Jediný český výrobce motocyklů, týnecká Jawa, vyrobil v prvním pololetí 249 strojů. Ve srovnání s předchozím rokem to byl pokles produkce o 637 motocyklů.

Význam automobilového průmyslu pro českou ekonomiku

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů je významnou součástí české ekonomiky. Do automobilového průmyslu ovšem nepatří pouze výroba osobních automobilů, ale také nákladních a speciálních aut, motorů, přívěsů, karoserií nebo dílů.

Statistici také uvádějí, že automobilový průmysl se podílí na celkové tuzemské produkci zhruba jednou desetinou a na celkové produkci ve zpracovatelském průmyslu přibližně jednou čtvrtinou. Napříkad v roce 2015 byla v odvětví vytvořena hrubá přidaná hodnota ve výši 213,7 miliardy korun, což tvořilo pět procent celkové hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. „Pro srovnání uveďme, že to je pětkrát vyšší podíl, než byl v roce 1995,“ uvedla Dorif Fajfrová v časopisu Statistika & My (1/17). 

Nejvíce vozů na světě vyrábí – přepočteno na hlavu – Slovensko, jehož ekonomika je také extrémně závislá na celosvětové poptávce po automobilech. Česká republika je v tomto ohledu na druhém místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...