Výroba aut v Česku dosáhla předcovidové úrovně. Evropané mají opět zájem o nové vozy

Nahrávám video
Události: Automobilový průmysl v Česku
Zdroj: ČT24

Výroba automobilů v Česku se dostala na úroveň před covidovou krizí. Souvisí to s oživením zájmu o nové vozy v Evropské unii, kde prodeje loni vzrostly o čtrnáct procent. Většina tuzemské produkce míří právě do zahraničí. V průměru patnáct procent prodejů tvořily v EU elektromobily. V oblíbenosti už překonaly vozy s naftovými motory. Česko je však s tříprocentním podílem bateriových aut skoro na konci tabulky.

Z výrobních linek loni sjelo celkem 1 397 816 nových vozidel. Doma v Česku ale našla majitele jen menší část z nich, i když se prodejům po předchozím poklesu začalo dařit. Přibylo přes 220 tisíc aut všech značek.

„Skladba vozů se za posledních pár let dramaticky změnila ve prospěch SUV vozů. Těžších, logicky s většími emisemi. Zároveň je to zajímavý segment z pohledů marží,“ podotkl odborník společnosti EY pro automobilový průmysl Petr Knap. Svůj podíl zvýšily i kategorie střední a nižší střední třídy. Oproti tomu obliba vozů malé třídy a víceúčelových aut klesá.

Výroba osobních aut v ČR
Zdroj: AutoSAP/ČT24
Registrace nových osobních aut v ČR
Zdroj: SDA/ČT24

Více energie teď automobilky věnují i výrobě bateriových aut. V Česku jich vzniklo 130 tisíc. Šest a půl tisíce registrovaných ale představuje jen tříprocentní podíl. „Elektromobilita je velká inovace pro českou veřejnost, mění to naše přemýšlení o dopravě. Lidé nemají zatím tu vlastní, osobní zkušenost. V kombinaci i s tím, že pro lidi je to věc, která je často ekonomicky nedostupná, je velký problém k tomu najít nějaký postoj a vlastně to přijmout pozitivně,“ okomentoval sociolog a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl.

„Evropský trh je rozhodující pro naše místní fabriky, protože export je výrazně přes devadesát procent. Český trh je vlastně výrazněji pozadu, kde zaujímáme třetí místo od konce mezi zeměmi EU,“ uvedl Knap. Pomoci mohou třeba nové dotace na nákup elektromobilů, o které letos budou moci zažádat podnikatelé.

Výroba elektromobilů v ČR
Zdroj: AutoSAP/ČT24
Registrace nových elektromobilů v ČR
Zdroj: SDA/ČT24

Emise

To, jaká auta Češi kupují, má vliv na průměrné emise CO2. Ty loni klesly o jediný gram na 137 gramů na kilometr. Jde ale o statistiku jenom dvaceti nejregistrovanějších značek, nezahrnuje tak třeba výhradně bateriová auta, protože se jich neprodalo dost.

Češi loni opět preferovali benzinový pohon. Na naftu bylo každé páté auto. O tři procenta pak vzrostl počet hybridních vozů, těch se prodalo čtyřicet tisíc. Podíl elektrifikovaných se blížil šesti procentům.

Limity na emise jsou stále přísnější. Nově vyrobená auta se kontrolují několikrát — nejprve v laboratorních podmínkách, poté i za provozu. „Celá aparatura je na vozidle nebo ve vozidle, z výfukového potrubí se odebírá vzorek, který se zpravidla vyhřívanými hadicemi přivádí do jednotlivých přístrojů. Některé přístroje měří koncentrace plynných látek, jiné měří koncentrace pevných částic,“ ujasnil Michal Vojtíšek z Katedry vozidel a pozemní dopravy Technické fakulty ČZU v Praze.

„Moderní spalovací motory jsou dovedeny do takové dokonalosti, že už ani nezbývá příliš mnoho místa, jak charakteristiky zlepšovat,“ poznamenal František Skácel z Ústavu udržitelných paliv a zelené chemie VŠCHT Praha. Problémem tak zůstává hlavně stáří aut na silnicích a jejich špatný technický stav.

Ojeté vozy

Ojetých aut se loni prodalo 671 tisíc, což je o jedno a půl procenta víc než rok před tím. Průměrná cena činila 305 tisíc korun. Na odbyt šly hlavně vozy s českým původem. Dovezených byla zhruba třetina. Pořízení ojetého auta je sice cenově výhodnější, nese s sebou ale řadu rizik.

„V posledních dvou letech motoristé v České republice začali hodně preferovat auta do 150 tisíc korun. Spousta těch vozidel je po velmi vážných haváriích, často jsou opraveny poměrně amatérsky a málo lidí si uvědomuje, že tu nejde jen o peníze, ale i o život,“ upozorňuje ředitel Cebia Martin Pajer.

Minulost ojetého auta lze nejlépe prověřit v autorizovaném servisu té značky, která vozidlo vyrobila. Ve speciálním systému dokáží nahlédnout do kompletní historie vozu a také do servisní knížky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...