Evropská komise zmonitorovala 180 výrobků v devatenácti členských státech a zjistila, že devět procent z nich mělo na různých trzích stejný název, ale odlišné složení, uvedla europoslankyně Michala Šojdrová (KDU-ČSL) v pořadu Devadesátka ČT24. To by mělo být podle ní postihováno na základě směrnice o ochraně spotřebitele, kterou po několika letech sporů o dvojí kvalitu výrobků v EU schválil europarlament v dubnu 2019. Do českého práva však ještě převedena nebyla.
„Máme tady legislativní základ, ze kterého mohou a musí vycházet členské státy,“ řekla Šojdrová. Co je v rozporu se směrnicí by tak mělo být v členských státech podle ní postihováno. Europoslankyně navíc upozornila, že do dvou let, tedy do konce roku 2021, se má zhodnotit účinnost směrnice a případně by měla být upravena.
Ministerstvo zemědělství připravilo novelu, která by měla směrnici převést do českého právního řádu, ale ta byla letos v červnu přesunuta ve sněmovně ze třetího zpět do druhého čtení. Spor se vedl o pozměňovací návrh skupiny dvou desítek poslanců zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.
Projednávaná vládní novela především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.
Zástupce z Česka však tehdy podoba směrnice zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky.
Předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal se domnívá, že podstatné je, že na stole je evropská legislativa, která se transponuje do české. Vymezení dvojí kvality však považuje za poměrně vágní a dozorové orgány budou mít podle něho problémy, aby odchylky v kvalitě identifikovaly a pak účinně postihovaly. „To vůbec nebude jednoduché.“
Ředitel pro korporátní záležitosti firmy Nestlé Vratislav Janda považuje celé téma za spíše populistické, i když uznává, že se tu vyskytly jednotlivé případy (kuřecí separáty či telecí maso v lančmítu). „To jsou nepřípustné praktiky a takoví výrobci nemají na trhu co dělat.“
Janda upozornil, že jeho firma má problém s definicí kvality, „my přesně nevíme, co to je“. Dal to do protikladu přesně definovaného nutričního složení či bezpečnosti potravin. „Ale ani evropská směrnice neříká, co je to kvalita potravin. Potravinářské inspekci jen držíme palce ale tu pozici jí vůbec nezávidíme“. Dodal, že dvojí kvalitou není například odlišnost pšenice pěstované ve Španělsku či v Litvě.
Dupal se domnívá, že vymezení odlišností není jasně definováno a bude záležet na národním orgánu dozoru. Zdůraznil také, že na vině bývají nejen výrobci, ale i obchod a může být velmi citlivé hledat, kdo za to může. Dodal, že spotřebitelé nechtějí být obětí v mlýnském kole mezi výrobci a obchodem. Celé téma dvojí kvality pak považuje za nadsazené a zveličené.
Janda se pak domnívá, že návrh na povinný podíl českých potravin porušuje pravidla EU a Česko by čekal postih, pokud by ho zavedla. Dupal považuje umělé regulace a kvóty za nesmysl, který jeho sdružení nepodporuje.
Koordinátor projektu ministerstva zemědělství a odborný asistent VŠCHT Jan Pivoňka, který se v minulosti podílel na testování výrobků na českém trhu, řekl, že rozdíly v kvalitě musí být významné. To podle něho bude komplikovat přístup dozorovým orgánům a tam bude „jádro pudla“. A v případě sporů s výrobci budou na jejich straně stát vlivné skupiny a rozhodovat se bude u zahraničních soudů. Regulace bude velmi obtížná, dodal.
