Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Nahrávám video
Události: Spory o rozpočet
Zdroj: ČT24

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.

Petr Pavel už v prosinci České televizi řekl, že by měl problém podepsat vyšší deficit, než jaký umožňuje zákon o fiskální odpovědnosti. „Je otázkou, do jaké míry to bude, nebo nebude v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti,“ poznamenal 22. prosince minulého roku. „Myslím si, že vyšší schodek je možný pouze, pokud by se změnil tento zákon,“ dodal.

Národní rozpočtová rada v týdnu varovala, že návrh překračuje povolený schodek o víc než šedesát miliard korun. Ředitel hradního odboru komunikace Vít Kolář teď potvrdil, že postoj prezidenta se nemění. „Pokud rozpočet bude v rozporu se zákonem, nezbývá prezidentovi nic jiného. Stojí vždy na straně zákona a jeho dodržování,“ řekl ředitel odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář.

Výklad zákona

„Tím návrhem státního rozpočtu podle nás došlo k porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti, k porušení pravidla maximálního výdajového rámce, to znamená maxima toho, co smí vláda utratit,“ řekl v Událostech, komentářích 26. ledna předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale zákon platí jen pro standardní návrh rozpočtu, který musí vláda poslat do sněmovny do 30. září, a nikoli pro aktuální návrh rozpočtu, který v listopadu sněmovna vrátila vládě k přepracování. „Já s odkazem na výklad těch rozpočtových pravidel tvrdím, že nebyl porušen zákon. Nesouhlasím s Mojmírem Hamplem, s jeho interpretací. Myslím, že je víc politická než expertní,“ řekla Schillerová.

„Bylo nám řečeno paní ministryní, že z pohledu Evropské unie by to mělo zákonu o rozpočtové odpovědnosti zhruba odpovídat,“ poznamenal předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura.

Opozice má další výhrady, žádá změny

Sněmovní opozice považuje návrh rozpočtu za protizákonný. „Prezident by v každém případě měl vetovat rozpočet, který nerespektuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ řekl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Opozice má ale i další výhrady. Plánuje přesuny v součtu za desítky miliard korun na obranu, investice do výstavby škol nebo podporu bydlení. „Je důležité, abychom ukazovali na témata, která nám v tom rozpočtu chybí, jako je třeba ponížení výdajů na obranu,“ řekl první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Za nás je důležité, aby v tom rozpočtu bylo alokováno čtrnáct miliard na dostupné bydlení,“ avizovala členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti).

Úpravy chtějí i koaliční poslanci

Změny v rozpočtu chtějí i někteří koaliční poslanci. Například místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) by rád přidal několik stovek milionů korun na podporu sportu, i kvůli tomu, že rozpočet Národní sportovní agentury má podle vládního návrhu oproti loňsku klesnout o téměř půl miliardy. „Minimálně jako signál veřejnosti, že s tím sportem to myslíme vážně. Myslím si, že v tomto bychom nějaké přesuny směrem ke sportu měli udělat,“ poznamenal.

„Teď jsme vycházeli z možností, které máme, a já respektuji tu dohodu, ke které jsme došli,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).

Třetí nejvyšší schodek v historii

Poslanci budou o navržených rozpočtových změnách hlasovat 11. března. Ve stejný den pak plánují schvalovat i celý státní rozpočet na letošní rok.

Schodek 310 miliard korun je třetí nejvyšší v české historii. Na výdaje spojené s narůstajícím státním dluhem stát letos plánuje vynaložit 110 miliard korun, o desetinu víc než loni. Nejvíce peněz potřebuje kvůli výplatě důchodů a dalších dávek ministerstvo práce. Jeho rozpočet meziročně vzrostl o 42 miliard korun na bezmála bilion. Výrazně posílila i ministerstva vnitra a dopravy. Naopak méně peněz dala současná vláda na školství.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má dostat víc než dvojnásobek loňského rozpočtu, zčásti proto, že nově hradí veškeré poplatky za obnovitelné zdroje elektřiny. O tři až čtyři miliardy korun víc by měly dostat také resorty zemědělství a financí. Naopak výrazně by tratilo ministerstvo životního prostředí. Snížení rozpočtu téměř o tři miliardy korun znamená, že úřad přijde o 35 procent všech svých prostředků. Podobně se současná vláda rozhodla šetřit i na kultuře, jejíž rozpočet by se snížil o dvanáct procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 12 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...