Vláda musí hledat úspory, které cílí na trvalý schodek rozpočtu, myslí si ekonomka Horská

Nahrávám video

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Pokud nepřijde žádný další ekonomický šok, podle Horské by mělo být cílem státu směřovat k vyrovnaným rozpočtům. „Neříkám v dalších dvou letech, ale pomalu bychom k vyrovnaným rozpočtům měli směřovat. Protože jen vyrovnané rozpočty budou připravené na nedejbože další šoky, krize, které mohou přijít,“ říká ekonomka.

Léta covidová i předcovidová dle Horské ukazují, že český státní rozpočet není připraven ekonomické šoky absorbovat. „Protože on si vytváří ty schodky sám, aniž by ekonomické šoky k tomu potřeboval,“ upřesnila.

Pokud přijde další ekonomický šok, stát dle ekonomky nebude mít finanční rezervy. „Nebude mít z čeho při další ekonomické krizi brát. A přijde-li nějaká, stát se bude velmi neudržitelným tempem zadlužovat,“ upozornila.

Rok na hledání významných úspor je krátká doba, soudí ekonomka

Rok 2022 byl dle slov Horské rokem „dokonalé bouře“. „Dožívali jsme covid… já jsem se v únoru těšila, že konečně budeme modelovat a analyzovat ekonomiku, která bude normální. Ale ukrajinský konflikt nám opět změnil výhledy,“ podotkla. Schodek rozpočtu by tak dle ní mohl být i výrazně horší.

„Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ myslí si. To však podle ní neznamená, že by kabinet neměl nyní hledat úspory, které by měly dlouhodobě cílit na takzvaný strukturální schodek. „Ten, který tu máme, aniž by se ekonomika propadala do recese a i kdyby rostla. Musíme se tedy zaměřit na schodek, který je trvalý,“ vysvětlila.

To, co se musí změnit, je dle Horské systém, který vládě neumožňuje zavádět cílenější opatření. „Přijde další šok, budeme rozdávat plošně a vymlouvat se na to, že nemáme připraveny systémy a neumíme cíleně pomáhat domácnostem,“ uvedla.

Dlouhodobě neudržitelný je také důchodový systém, jak upozornila. „Musíme najít způsob, jak do něj dostat dodatečné prostředky, a zároveň se podívat na výdaje. Nesmí se opakovat situace, která nastala na konci loňského roku s valorizací důchodů,“ uvedla s tím, že důchody by měly růst pomaleji. Reforma penzí má být hotová do konce roku.

Vývoj výsledku hospodaření státu
Zdroj: Ministerstvo financí

Horská: Je zde dichotomie ekonomiky

Rozpočtové příjmy byly nižší, než se podle posledního plánu očekávalo. „Na konci loňského roku již bylo vidět, že ekonomika zpomaluje. Bylo to vidět i na daňových příjmech. Když se podíváme i na spotřebu domácností, tak vzhledem k růstu cen domácnosti už i vánoční dárky kupovaly v menším množství než v předchozích letech, byl zde vidět dopad zpomalování ekonomiky,“ konstatovala.

„Podle našich údajů na konci roku vstoupila česká ekonomiky do – doufáme – zimní krátké recese a to se na daňových příjmech projevilo.“ U daňových příjmů právnických osob však byl dle Horské obrovský nárůst. „Je vidět, že ekonomika není ve stejné kondici. Jsou tady obrovské rozdíly, dichotomie ekonomiky. (…) Jsou zde i firmy, kterým se navzdory a někdy i díky těm šokům dařilo extrémně dobře,“ okomentovala situaci.

Další růst daňových příjmů v letošním a příštím roce bude podle ekonomky pomalejší. „Vidíme to na zpomalující spotřebě domácností a na tom, že se objevují firmy, které musí zavírat provozy a propouštět zaměstnance“.

Upozornila, že oživení, které by mělo přijít ve druhé polovině letošního roku, bude mělké – stejně jako zimní recese, se kterou se Česko potýká. „Stát by neměl počítat – ani v roce 2024 – s výrazným, natož dvojciferným nárůstem daňových příjmů,“ prohlásila.

„Navíc bojujeme s inflací, která se neprojevuje pouze na příjmové straně. Viděli jsme to na minulém rozpočtu, že se velmi krutě zakousávala do výdajové strany. I jen valorizace důchodů (…) stála rozpočet mezi padesáti–šedesáti miliardami korun,“ zhodnotila Horská.

Co se týče možnosti zavedení vyšších daní pro firmy, ne všichni odborníci se na tom dle ekonomky shodují. „Myslím si, že v tomto by Česká republika neměla příliš vybočovat od západního evropského standardu. Ale co se týče reakce politiků, to je jejich zodpovědnost – zda-li namixují daňový systém tak, že bude stále záviset na dani z příjmu fyzických osob, či tu zátěž rozdělí více rovnoměrně mezi daně příjmové a spotřební,“ uvedla s tím, že shoda mezi odborníky a politiky je v současnosti zatím na zvyšování nepřímých daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...