Vláda chce zkrotit zadlužování, Stanjura slibuje návrat schodku pod tři procenta HDP do roku 2025

Nahrávám video

Do roku 2025 chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. A to přes dopady války na Ukrajině a vysokou inflaci. Letos počítá nová makroekonomická prognóza resortu s tím, že vláda, kraje, města a mimorozpočtové fondy budou mít schodek ve výši téměř čtyř procent HDP.

Za obsluhu svého dluhu – v drtivé většině jsou to samotné úroky – zaplatil český stát loni více než 42 miliard korun. To je mimo jiné více, než kolik vyplácí na rodičovských příspěvcích. Kdyby se ale dál zadlužoval nynějším tempem, hrozí mu, že v roce 2025 bude obsluha státního dluhu téměř dvakrát dražší – 82miliardová.

Vláda by proto chtěla zadlužování zpomalit. „Musíme snižovat schodky státního rozpočtu. To není ani politická volba. Myslím, že to je nutnost,“ řekl ministr financí.

Výdaje na obsluhu státního dluhu 2021–2025
Zdroj: Ministerstvo financí

Připustil však, že to nepůjde hned. Pod kýžená tři procenta HDP by se měl schodek dostat do roku 2025. „Příští rok to určitě nebude, to bych sliboval něco, co nejsme schopní splnit,“ poznamenal ministr. S jakým schodkem pro příští rok jeho úřad kalkuluje, ale zatím není zřejmé, jeho výši oznámí až ve druhé polovině září.

Opozice je vůči slibům, že v roce 2025 bude schodek pod třemi procenty HDP, skeptická. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) se domnívá, že kabinet nejspíše nestihne do konce svého funkčního období dluh zkrotit do té míry. „V tuto chvíli to úplně nevypadá, že by se nám to podařilo, protože v minulých letech jsme se zadlužovali příliš,“ zdůraznil Hrnčíř.

„Ministr Stanjura by měl připomenout, že před volbami říkal, že na konci volebního období bude dluh 1,5 procenta HDP,“ upozornila předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová . 

Česká republika naposledy hospodařila s nižším než tříprocentním ročním schodkem vůči HDP v roce 2019. Tehdy byly veřejné finance dokonce v mírném přebytku. Všechno ale změnila covidová pandemie.

V roce 2020 stát na jedné straně vyplácel kompenzace pro podnikatele i zaměstnance a výrazně zvýšil platby do zdravotnictví, na druhé straně propadla ekonomika více než o pět procent. Nakonec dosáhl celkový deficit veřejných financí téměř šesti procent HDP. Loni setrval nad pěti procenty.

Saldo veřejných financí v procentech HDP
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...