Větší než roční výkon ekonomiky. Britský veřejný dluh poprvé překročil dva biliony liber

Veřejný dluh Velké Británie v červenci poprvé překročil dva biliony liber (zhruba 58 bilionů korun), protože koronavirová krize vedla k růstu veřejných výdajů a k poklesu daňových příjmů. Vyplývá to z pátečních oficiálních údajů, o kterých informuje agentura Reuters.

Dluh se v červenci meziročně zvýšil o téměř 230 miliard liber na 2,004 bilionu liber. Dosahoval tak 100,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což představuje nejvyšší úroveň od roku 1961. V červnu podle dřívějších údajů poprvé od roku 1963 překročil hranici sto procent HDP. K nárůstu poměru dluhu k HDP přispívá rovněž pokles výkonu ekonomiky.

V období od dubna do července, tedy v prvních čtyřech měsících tohoto finančního roku, si vláda vypůjčila 150,5 miliardy liber. To představuje téměř trojnásobek objemu vládních půjček za celý minulý finanční rok, napsala agentura Reuters.

  • Vyhlídky na letošní rok nejsou už tak chmurné jako v květnovém výhledu, uvedla v srpnu Bank of England. Míra nezaměstnanosti by měla na konci roku dosáhnout maxima 7,5 procenta, což by byl skoro dvojnásobek v srpnu zveřejněného údaje. Je to ale lepší perspektiva než v předchozí prognóze, kdy banka očekávala, že se nezaměstnanost dostane těsně pod deset procent. Aktuální výhled naznačuje, že inflace by se mohla v Británii přechodně dostat i do záporu.
  • Zdroj: ČTK

V samotném červenci činily půjčky 26,7 miliardy liber. Loni v červenci přitom rozpočet vykázal přebytek kolem 1,6 miliardy liber.

„Dnešní (páteční) údaje jsou důraznou připomínkou toho, že časem musíme vrátit veřejné finance na udržitelné základy,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.

Poprvé po 11 letech v recesi

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta. Uvedl to v srpnu tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Propad britské ekonomiky byl ale větší než pokles 12,1 procenta vykázaný v eurozóně a 9,5 procenta, o kolik se v mezičtvrtletním srovnání snížil výkon americké ekonomiky. Podle ONS se v červnu začaly objevovat známky ekonomického oživení. Ve srovnání s květnem HDP za tento měsíc přidal 8,7 procenta, uvedl úřad. To je více než osm procent, které odhadovali analytici oslovení Reuters. Meziměsíční údaj za květen byl upraven směrem nahoru na 2,4 procenta z dříve udávaných 1,8 procenta.

V meziročním srovnání byl údaj za červen, kdy se začala uvolňovat protikoronavirová opatření, ale o 16,8 procenta slabší. Ve srovnání s květnem je to nicméně zlepšení – květnový meziroční propad činil 23,3 procenta. „Ekonomika se v červnu začala vzpamatovávat… Navzdory tomu zůstal HDP v červnu o šestinu nižší než v únoru před úderem viru,“ řekl analytik Jonathan Athow z ONS.

Maloobchod se začíná zvedat

Maloobchodní tržby se v červenci dostaly nad předkoronavirou úroveň, když stouply o 3,6 procenta. 

Nejvíce zasaženy jsou obchody s oblečením, jejichž červencové tržby byly stále o 25,7 procenta níže než v únoru, uvedl ONS. A to přesto, že v červenci došlo k meziměsíčnímu růstu o 11,9 procenta. 

Ohrožené vztahy s Čínou

Británie se v červenci odhodlala k výraznému kroku, když vyloučila čínskou firmu Huawei z budování sítí 5G. Server televizní stanice CNN k tomu uvedl, že se tak stalo v nejhorším možném momentu pro britskou ekonomiku. Čína totiž již oznámila, že chystá odplatu.

Vláda Borise Johnsona tím riskuje poškození mnohamiliardového britsko-čínského obchodu a investičních vztahů s Pekingem. „Británie potřebuje všechny přátele, které může získat, protože se bude snažit nahradit obchodní dohody, které měla jako člen EU, a najít nové příležitosti,“ uvádí analýza.

Čína byla loni pro Británii třetím největším vývozním trhem, po USA a EU. Například největší automobilka v Británii Jaguar Land Rover vytváří pětinu svých tržeb právě v Říši středu. Ta je velmí důležitá také pro výrobce luxusního zboží. Kupříkladu pro společnost Burberry pochází z asijsko-pacifického regionu 40 procent jejích příjmů. Významně sem vyvážejí také skotští výrobci whisky.

Ohroženy jsou rovněž důležité čínské investice v Británii. Za minulé desetiletí přesáhly podle CNN Business tyto investice a kontrakty 81 miliard dolarů. Web také připomíná, že podle Cambridge Econometrics britsko-čínské vztahy podporují více než sto tisíc pracovních míst, zejména kvůli miliardám, které utrácejí turisté a studenti z Číny.

Odhady letošního vývoje

Britský úřad pro rozpočtovou odpovědnost před časem uvedl, že ekonomika letos klesne o 12,4 procenta a míra nezaměstnanosti se do konce roku zvýší na 11,9 procenta, maximum od roku 1984. Chmurnější scénář, podle kterého by se země hůře zotavovala z ekonomických škod způsobených koronavirem, počítá s letošním poklesem HDP o 14,3 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červenci vydala prognózu, podle níž britská ekonomika letos klesne o 11,5 procenta (příští rok by pak měla naopak vzrůst o devět procent). Pokud by zem však postihla další vlna pandemie koronaviru, potom by propad činil 14,5 procenta a růst by v dalším roce dosáhl pěti procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...