Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009

Dividendy vyplacené největšími světovými společnostmi v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až dvacet procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu korun). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.

Dividendy jsou velkým zdrojem příjmů pro veřejné a soukromé penzijní fondy. Ve třetím čtvrtletí firmy ve snaze vyrovnat se s dopady koronaviru snížily výplatu dividend o 11,4 procenta, tedy 55 miliard dolarů. Ve druhém čtvrtletí pak dokonce o 22 procent, čili 108 miliard dolarů.

„V nejlepším případě nyní čekáme pokles na očištěném základě o 17,5 procenta na 1,2 bilionu dolarů. V nejhorším případě vidíme pokles očištěných dividend o 20,2 procenta na 1,16 bilionu USD,“ uvedl Janus Henderson. 

Některé firmy již výplatu dividend obnovily, i když na nízké úrovni. To spolu s průlomem ve vývoji vakcín poskytuje naději na obnovení dividend v roce 2021. Ty by mohly stoupnout až o dvanáct procent, v závislosti na vývoji pandemie a na tom, zda bude evropským bankám umožněno opět obnovit dividendy. V případě nejhoršího scénáře by dividendy mohly příští rok stagnovat.

Největším plátcem dividend letos bude zřejmě Microsoft

Podle sektorů nejvyšší pokles ve třetím čtvrtletí zaznamenaly firmy prodávající spotřební zboží, které je považováno za zbytné, a pokud lidé nemají dostatek peněz, jeho nákup odkládají, v čele s automobilkami a prodejci dovolených. Výrazně snížily dividendy také mediální firmy, výrobci letecké techniky a banky. Naopak dividendy zvýšily farmaceutické firmy a výrobci a prodejci potravin.

Také velkých technologických firem se pandemie téměř nedotkla. Největším plátcem dividend se tak letos zřejmě stane Microsoft.

Z geografického hlediska v Británii kvůli bankovním a ropným firmám klesly dividendy téměř o 42 procent a v Austrálii, která rovněž omezila dividendy bankám, o 40 procent. Ve Spojených státech se dividendy snížily o 3,9 procenta. Pokles v USA byl relativně nízký, protože firmy spíše odložily zpětný odkup akcií.

V Japonsku dividendy klesly o 16 procent, hlavně kvůli vývozcům. V Číně však stouply o 3,3 procenta a v Hongkongu téměř o deset procent, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...