Velké aerolinky se dostávají do finančních problémů. Ztráty hlásí American Airlines i Southwest

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Provozní příjmy se letecké společnosti American Airlines ve třetím čtvrtletí snížily na 3,17 miliardy dolarů z 11,91 miliardy před rokem. Ve třetím čtvrtletí firma přicházela o hotovost v objemu zhruba 44 milionů dolarů denně, zatímco ve druhém kvartálu to bylo 55 milionů denně. Podle agentury Reuters měly aerolinky na konci září na hotovosti 13,6 miliardy dolarů.

„Během třetího čtvrtletí jsme podnikli kroky ke snížení nákladů, k posílení finanční situace a k zajištění toho, aby se naši zákazníci vraceli k letecké přepravě s důvěrou,“ uvedl šéf podniku Doug Parker. Firma se podle něj soustředí nejenom na překonání současné krize, ale také na to, aby byla připravena na obnovení poptávky.

Southwest: Situace se zlepší, až bude vakcína

Provozní příjmy letecké společnosti Southwest Airlines klesly ve třetím kvartálu o 68,2 procenta na 1,79 miliardy dolarů. Situace v leteckém odvětví bude podle aerolinek nestabilní do té doby, než bude všeobecně dostupná vakcína proti nemoci covid-19. 

Šéf společnosti Gary Kelly podtrhl důležitost toho, aby byl schválen balík pomoci americké ekonomice, který bude zahrnovat i půlroční prodloužení vládní podpory zaměstnanosti (Payroll Support Program). Dotčený program vypršel na konci září.

Southwest očekává, že v letošním posledním čtvrtletí bude každý den přicházet o hotovost v objemu zhruba 11 milionů dolarů, zatímco ve třetím kvartálu to bylo 16 milionů dolarů denně a ve druhém čtvrtletí 23 milionů. Druhý kvartál letecká společnost uzavřela s hotovostí 15,6 miliardy dolarů.

Problémy po celém světě

Do finančních ztrát se však nedostávají jenom americké letecké společnosti, problémy nyní hlásí i přední asijský dopravce, hongkongská Cathey Pacific. Společnost aktuálně oznámila, že ruší až 8500 pracovních míst, jedná se o celou čtvrtinu současných pozic. Nedávno přitom společnost plánovala, že otevře tisíce nových pracovních míst. 

„Toto je období extrémních obav i strádání mnoha našich lidí, několika tisíc našich lidí a jejich rodin,“ řekl generální ředitel Cathay Pacific Patrick Healy. Firma nebude příští rok zvyšovat mzdy a za letošní rok zaměstnancům nevyplatí ani žádné prémie. Společnost se chystá i snižovat platy, a to zejména manažerům. 

Odbory se ale propouštění brání. „Pokud jde o to, zda v budoucnu dojde k propouštění pro nadbytečnost, jsme si jistí, že se toho lidé obávají,“ uvedla místopředsedkyně odborů palubního personálu Amber Suenová. Podle vedení společnosti je ale propouštění nezbytné.

British Airways se nevzdává

Společnost British Airways se aktuálně snaží alespoň částečně oživit provoz na dříve nejvytíženějších transatlantických linkách. Tamní úřady jsou však skeptické. „Vládní zmocněnec pro zdravotnictví vysvětlil, že (testy na hranicích) nezachytí dostatečné informace o těch, kteří jsou bezpříznakovými nositeli viru,“ řekl britský ministr dopravy Grant Schapps.

Naopak Quatar Airways už pomalu očekává lepší časy pro leteckou dopravu. „Lidé budou chtít cestovat znovu, poznávat svět, setkávat se s přáteli i rodinou,“ řekl generální ředitel katarské letecké společnosti Akbar Al Baker. 

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že globální letecká osobní doprava se vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nejdříve v roce 2024. Odborníci odhadují, že celkové ztráty leteckého průmyslu budou letos a příští rok až 200 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...