Velké aerolinky se dostávají do finančních problémů. Ztráty hlásí American Airlines i Southwest

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Provozní příjmy se letecké společnosti American Airlines ve třetím čtvrtletí snížily na 3,17 miliardy dolarů z 11,91 miliardy před rokem. Ve třetím čtvrtletí firma přicházela o hotovost v objemu zhruba 44 milionů dolarů denně, zatímco ve druhém kvartálu to bylo 55 milionů denně. Podle agentury Reuters měly aerolinky na konci září na hotovosti 13,6 miliardy dolarů.

„Během třetího čtvrtletí jsme podnikli kroky ke snížení nákladů, k posílení finanční situace a k zajištění toho, aby se naši zákazníci vraceli k letecké přepravě s důvěrou,“ uvedl šéf podniku Doug Parker. Firma se podle něj soustředí nejenom na překonání současné krize, ale také na to, aby byla připravena na obnovení poptávky.

Southwest: Situace se zlepší, až bude vakcína

Provozní příjmy letecké společnosti Southwest Airlines klesly ve třetím kvartálu o 68,2 procenta na 1,79 miliardy dolarů. Situace v leteckém odvětví bude podle aerolinek nestabilní do té doby, než bude všeobecně dostupná vakcína proti nemoci covid-19. 

Šéf společnosti Gary Kelly podtrhl důležitost toho, aby byl schválen balík pomoci americké ekonomice, který bude zahrnovat i půlroční prodloužení vládní podpory zaměstnanosti (Payroll Support Program). Dotčený program vypršel na konci září.

Southwest očekává, že v letošním posledním čtvrtletí bude každý den přicházet o hotovost v objemu zhruba 11 milionů dolarů, zatímco ve třetím kvartálu to bylo 16 milionů dolarů denně a ve druhém čtvrtletí 23 milionů. Druhý kvartál letecká společnost uzavřela s hotovostí 15,6 miliardy dolarů.

Problémy po celém světě

Do finančních ztrát se však nedostávají jenom americké letecké společnosti, problémy nyní hlásí i přední asijský dopravce, hongkongská Cathey Pacific. Společnost aktuálně oznámila, že ruší až 8500 pracovních míst, jedná se o celou čtvrtinu současných pozic. Nedávno přitom společnost plánovala, že otevře tisíce nových pracovních míst. 

„Toto je období extrémních obav i strádání mnoha našich lidí, několika tisíc našich lidí a jejich rodin,“ řekl generální ředitel Cathay Pacific Patrick Healy. Firma nebude příští rok zvyšovat mzdy a za letošní rok zaměstnancům nevyplatí ani žádné prémie. Společnost se chystá i snižovat platy, a to zejména manažerům. 

Odbory se ale propouštění brání. „Pokud jde o to, zda v budoucnu dojde k propouštění pro nadbytečnost, jsme si jistí, že se toho lidé obávají,“ uvedla místopředsedkyně odborů palubního personálu Amber Suenová. Podle vedení společnosti je ale propouštění nezbytné.

British Airways se nevzdává

Společnost British Airways se aktuálně snaží alespoň částečně oživit provoz na dříve nejvytíženějších transatlantických linkách. Tamní úřady jsou však skeptické. „Vládní zmocněnec pro zdravotnictví vysvětlil, že (testy na hranicích) nezachytí dostatečné informace o těch, kteří jsou bezpříznakovými nositeli viru,“ řekl britský ministr dopravy Grant Schapps.

Naopak Quatar Airways už pomalu očekává lepší časy pro leteckou dopravu. „Lidé budou chtít cestovat znovu, poznávat svět, setkávat se s přáteli i rodinou,“ řekl generální ředitel katarské letecké společnosti Akbar Al Baker. 

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že globální letecká osobní doprava se vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nejdříve v roce 2024. Odborníci odhadují, že celkové ztráty leteckého průmyslu budou letos a příští rok až 200 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 32 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...