Valná hromada Unipetrolu schválila vytěsnění menších akcionářů, někteří ale nesouhlasí

Valná hromada petrochemického holdingu Unipetrol v úterý schválila vytěsnění minoritních akcionářů firmy. Návrh podal majoritní vlastník, polská skupina PKN Orlen. Některým z malých podílníků se ale nabídka na odkup akcií nelíbí. Podle analytiků je hodnota akcie petrochemického holdingu Unipetrol nad 380 korunami, které nabídla skupina PKN Orlen. Jejím cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.

PKN Orlen v Unipetrolu před úterní valnou hromadou vlastnil více než 94 procent akcií. V květnu oznámil, že hodlá od menšinových akcionářů koupit zbývajících 5,97 procenta akcií. Firma uvedla, že za každou akcii nabídne 380 korun, tedy stejnou částku jako při předchozím odkupu.

Finanční ředitel Unipetrolu Mirosław Kastelik v úterý řekl, že návrh PKN Orlen podpořila analýza společnosti EY. S nabízenou cenou 380 korun za akcii ale nesouhlasí část minoritních akcionářů. Už dříve avizovali, že v případě vytěsnění za tuto cenu podají na polskou firmu žalobu.

„Jsme přesvědčeni, že férová cena akcií Unipetrolu je vyšší než těch 380 korun. Doložíme to znaleckým posudkem. Jejich hodnotu reálně vidím mezi 450 až 500 korunami,“ řekl v pondělí Tomáš Hájek, který podle svých slov zastupuje asi 300 akcionářů dohromady vlastnících zhruba 1,3 procenta akcií Unipetrolu.

Z akcionářů, které zastupuje, se podle něj plánuje přidat k žalobě o dorovnání přes dvě stě lidí. Ve shodě s Hájkem jedná například londýnská firma Petrus Advisers, za kterou vystupuje Ján Hanzo. Na dnešní valné hromadě navrhl Hájek v protinávrhu cenu 450 korun za akcii.

„Cena 380 korun za akcii není adekvátní. Adekvátní však není ani požadavek zástupce minoritních akcionářů. Adekvátní cena nyní činí 405 korun, a to při zohlednění výhledu petrochemického odvětví a výkonnosti titulů srovnatelných s Unipetrolem,“ řekl v úterý hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Šance na vyšší cenu existuje podle analytika portálu capitalinked.com Radima Dohnala. „Trh byl totiž již několikrát výše, než jaká je výše posudku PKN, tedy 380 korun. Mohlo tedy být jen otázkou času, kdy PKN přistoupí na vyšší posudek,“ uvedl. V úterý dopoledne se na pražské burze prodávaly akcie firmy za zhruba 382 korun. Ještě na začátku roku 2017 byla jejich cena pod 200 korunami.

Loni měl celý holding rekordní zisk, Unipetrol je ale ve ztrátě

„Existuje několik případů, kdy české soudy s odstupem několika let potvrdily vyšší posudky a již se tyto částky vyplácely,“ uvedl Dohnal. Podle něj lze očekávat, že soud připustí vypracování dalších posudků. „V takovém případě může cena dále růst, a to díky vyšší zpracovatelské marži,“ dodal.

Podle analytika finančně-poradenské společnosti Chytrý Honza Karla Kotouna jde minoritnímu akcionáři Hájkovi o dividendu, kterou letos Unipetrol po dvou letech nevyplatil, byť čistý zisk celého holdingu Unipetrol loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun.

„A o to se panu Hájkovi jedná a požaduje kompenzaci zvýšením výkupní ceny až na 500 korun za akcii. V případné žalobě bude ale stát proti faktu, že nikdo nemůže nařídit vyplacení dividend ze strany Unipetrolu,“ dodal Kotoun.

Dividenda firmy je vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu. Loni vykázala čistou ztrátu 28,5 milionu korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...