V Česku se loni vyrobilo méně osobních aut, stoupl ale jejich prodej

Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Ta ovlivnila také prodej nových osobních aut v Evropské unii, který loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. V České republice ovšem prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

Více než 91 procent v Česku vyrobených vozů mířilo na zahraniční trhy, vyplývá ze zveřejněných údajů Sdružení automobilového průmyslu. 

Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 680 287 vozidel, což je meziroční pokles o 9,2 procenta. Nošovický Hyundai zvýšil přes čipovou krizi výrobu meziročně o 15,2 procenta na 275 tisíc automobilů. Produkce v kolínské Toyotě klesla o 8,9 procenta na 149 936 aut.

Z celkového počtu vyrobených aut bylo 121 262 elektrických, což odpovídá podílu na celkové produkci jedenáct procent. 

V globálně propojeném odvětví se podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla naplno projevily následky pandemie covidu. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada výrobců, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či zastavovat své linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií.

„Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá,“ dodal Petzl.

Více vyráběla Tatra

Produkce autobusů loni meziročně klesla o 2,4 procenta na 4947 vozidel. Produkce ve vysokomýtském Iveco klesla o 3,4 procenta na 4365 autobusů, SOR Libchavy naopak výrobu zvýšil o 4,9 procenta na 552 vozů, z toho šedesát bylo s čistě elektrickým pohonem. Škoda Electric vyrobila v minulém roce šest autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila 1262 aut, tedy o 6,9 procenta více než v roce 2020. Z toho v Česku automobilka umístila 486 vozidel. Výroba přívěsů a návěsů se loni v Česku zvýšila o 10,5 procenta na 29 231 kusů.

Produkce motorek Jawa Moto loni meziročně vzrostla o 87,2 procenta na 1035 strojů. Jawě se dařilo především na českém trhu se 791 prodanými kusy.

Prodej aut v Unii loni klesl

Prodej nových osobních aut v Evropské unii loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. Za propadem je hlavně nedostatek polovodičů, který ovlivnil výrobu automobilů v celém roce, ale zejména ve druhém pololetí. Ve své zprávě to v úterý uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). V České republice prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

V prosinci se prodej nových aut v EU meziročně snížil šestý měsíc za sebou, tentokrát o 22,8 procenta na 795 295 vozů. Většina trhů v tomto regionu zaznamenala dvouciferný pokles, včetně čtyř největších. V Itálii pokles prodeje činil 27,5 procenta, v Německu 26,9 procenta, ve Španělsku 18,7 procenta a ve Francii o 15,1 procenta.

Německo také za celý loňský rok zaznamenalo pokles prodeje o deset procent. V porovnání s rokem 2019 je to propad o téměř milion vozů. „Na ostatních velkých trzích EU se situace v loňském roce vyvíjela o něco příznivěji. Nárůst (v rámci celého roku) zaznamenala Francie i Itálie, respektive dvě třetiny unijních zemí, a proto lze propad zcela jednoznačně připisovat právě zmiňovanému Německu,“ domnívá se analytik ČSOB Petr Dufek.

„Mimochodem v plusu byla i neunijní Británie, která i nadále zůstává třetím největším trhem s osobními automobily v Evropě,“ dodal. Prodej se v prosinci zvýšil v Bulharsku, Chorvatsku, Lotyšsku a ve Slovinsku. V České republice v prosinci prodej nových osobních aut meziročně klesl o 20,3 procenta na 16 208.

Z větších výrobců se v prosinci nedařilo skupině Volkswagen, která v EU prodala meziročně o 31,6 procenta aut méně. Automobilce Škoda Auto, která je součástí skupiny, prodej v EU meziročně klesl o 28,9 procenta na 38 861 aut. Za celý loňský rok skupině Volkswagen prodej klesl o 4,8 procenta. Škodě Auto pak o 9,8 procenta. 

„Ačkoliv objem prodaných aut v Česku vykazuje meziroční růst, čísla se nadále nedají srovnat s hodnotami před pandemií. Celý loňský rok byl poznamenaný zejména tím, že automobilky nebyly schopny vyrábět dostatečný počet aut kvůli nedostatku čipů. Z naší zkušenosti víme, že některé modely je téměř nemožné sehnat. Dlouhé čekací lhůty a rostoucí ceny řadu zájemců o nové auto odradily a dá se očekávat, že podobná situace bude panovat i v roce 2022,“ míní ředitel společnosti Driveto Adam Szabó.

Čipů je málo, některé automobilky i tak prospívají

Výrazně nižší prodej (minus 25 procent) měla v prosinci skupina Stellantis, jejíž součástí jsou značky Peugeot, Fiat nebo Citroën. O 21,6 procenta klesl v prosinci prodej skupině Toyota. Nejvýrazněji ale klesl prodej značkám Honda (o 53,7 procenta), Jaguar Land Rover (o 43,3 procenta) a Mazda (o 42,6 procenta).

Ze statistik jednotlivých výrobců aut nicméně vyplývá, že i v době problémů s dodávkami čipů nebo na propadajícím se trhu je možné dál růst. Příkladem je podle analytika Dufka zejména Hyundai, který podle statistik loni prodal o 18,4 procenta aut více než v předchozím roce. Podobně japonská automobilka Toyota loni zvýšila prodej o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...