V Česku se loni vyrobilo méně osobních aut, stoupl ale jejich prodej

Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně. Produkce se výrazněji propadla ve třetím čtvrtletí, kdy kulminovala krize na trhu s polovodiči. Ta ovlivnila také prodej nových osobních aut v Evropské unii, který loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. V České republice ovšem prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

Více než 91 procent v Česku vyrobených vozů mířilo na zahraniční trhy, vyplývá ze zveřejněných údajů Sdružení automobilového průmyslu. 

Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v tuzemských závodech 680 287 vozidel, což je meziroční pokles o 9,2 procenta. Nošovický Hyundai zvýšil přes čipovou krizi výrobu meziročně o 15,2 procenta na 275 tisíc automobilů. Produkce v kolínské Toyotě klesla o 8,9 procenta na 149 936 aut.

Z celkového počtu vyrobených aut bylo 121 262 elektrických, což odpovídá podílu na celkové produkci jedenáct procent. 

V globálně propojeném odvětví se podle výkonného ředitele sdružení Zdeňka Petzla naplno projevily následky pandemie covidu. Autoprůmysl čelil nedostatku vstupních surovin, materiálů a klíčových komponentů. Celosvětová krize na trhu s polovodiči pak vedla k výraznému útlumu výroby automobilů po celém světě. Řada výrobců, a tedy i jejich dodavatelé, byla nucena v průběhu roku zpomalovat či zastavovat své linky. To vše při extrémním nárůstu cen vstupů, dopravy a energií.

„Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem. V roce 2022 bychom se opět mohli vrátit k růstovým hodnotám, byť situace s dodávkami čipů i dalších komponentů zůstává nadále napjatá,“ dodal Petzl.

Více vyráběla Tatra

Produkce autobusů loni meziročně klesla o 2,4 procenta na 4947 vozidel. Produkce ve vysokomýtském Iveco klesla o 3,4 procenta na 4365 autobusů, SOR Libchavy naopak výrobu zvýšil o 4,9 procenta na 552 vozů, z toho šedesát bylo s čistě elektrickým pohonem. Škoda Electric vyrobila v minulém roce šest autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila 1262 aut, tedy o 6,9 procenta více než v roce 2020. Z toho v Česku automobilka umístila 486 vozidel. Výroba přívěsů a návěsů se loni v Česku zvýšila o 10,5 procenta na 29 231 kusů.

Produkce motorek Jawa Moto loni meziročně vzrostla o 87,2 procenta na 1035 strojů. Jawě se dařilo především na českém trhu se 791 prodanými kusy.

Prodej aut v Unii loni klesl

Prodej nových osobních aut v Evropské unii loni klesl o 2,4 procenta na 9,7 milionu. Za propadem je hlavně nedostatek polovodičů, který ovlivnil výrobu automobilů v celém roce, ale zejména ve druhém pololetí. Ve své zprávě to v úterý uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). V České republice prodej osobních aut naopak vzrostl, a to o 1,9 procenta na 206 876 vozů.

V prosinci se prodej nových aut v EU meziročně snížil šestý měsíc za sebou, tentokrát o 22,8 procenta na 795 295 vozů. Většina trhů v tomto regionu zaznamenala dvouciferný pokles, včetně čtyř největších. V Itálii pokles prodeje činil 27,5 procenta, v Německu 26,9 procenta, ve Španělsku 18,7 procenta a ve Francii o 15,1 procenta.

Německo také za celý loňský rok zaznamenalo pokles prodeje o deset procent. V porovnání s rokem 2019 je to propad o téměř milion vozů. „Na ostatních velkých trzích EU se situace v loňském roce vyvíjela o něco příznivěji. Nárůst (v rámci celého roku) zaznamenala Francie i Itálie, respektive dvě třetiny unijních zemí, a proto lze propad zcela jednoznačně připisovat právě zmiňovanému Německu,“ domnívá se analytik ČSOB Petr Dufek.

„Mimochodem v plusu byla i neunijní Británie, která i nadále zůstává třetím největším trhem s osobními automobily v Evropě,“ dodal. Prodej se v prosinci zvýšil v Bulharsku, Chorvatsku, Lotyšsku a ve Slovinsku. V České republice v prosinci prodej nových osobních aut meziročně klesl o 20,3 procenta na 16 208.

Z větších výrobců se v prosinci nedařilo skupině Volkswagen, která v EU prodala meziročně o 31,6 procenta aut méně. Automobilce Škoda Auto, která je součástí skupiny, prodej v EU meziročně klesl o 28,9 procenta na 38 861 aut. Za celý loňský rok skupině Volkswagen prodej klesl o 4,8 procenta. Škodě Auto pak o 9,8 procenta. 

„Ačkoliv objem prodaných aut v Česku vykazuje meziroční růst, čísla se nadále nedají srovnat s hodnotami před pandemií. Celý loňský rok byl poznamenaný zejména tím, že automobilky nebyly schopny vyrábět dostatečný počet aut kvůli nedostatku čipů. Z naší zkušenosti víme, že některé modely je téměř nemožné sehnat. Dlouhé čekací lhůty a rostoucí ceny řadu zájemců o nové auto odradily a dá se očekávat, že podobná situace bude panovat i v roce 2022,“ míní ředitel společnosti Driveto Adam Szabó.

Čipů je málo, některé automobilky i tak prospívají

Výrazně nižší prodej (minus 25 procent) měla v prosinci skupina Stellantis, jejíž součástí jsou značky Peugeot, Fiat nebo Citroën. O 21,6 procenta klesl v prosinci prodej skupině Toyota. Nejvýrazněji ale klesl prodej značkám Honda (o 53,7 procenta), Jaguar Land Rover (o 43,3 procenta) a Mazda (o 42,6 procenta).

Ze statistik jednotlivých výrobců aut nicméně vyplývá, že i v době problémů s dodávkami čipů nebo na propadajícím se trhu je možné dál růst. Příkladem je podle analytika Dufka zejména Hyundai, který podle statistik loni prodal o 18,4 procenta aut více než v předchozím roce. Podobně japonská automobilka Toyota loni zvýšila prodej o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...