Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce 2. část
Zdroj: ČT24

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

V návrhu rozpočtu, který vypracoval bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle Schillerové nesedí příjmy a výdaje. V současnosti resort podle ní hledá možnosti, kde by bylo možné peníze ušetřit. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro letošní rok maximální povolený deficit 237 miliard korun. Sněmovna loni návrh odmítla, podle nové většiny v něm chybí výdaje za zhruba 96 miliard korun.

„Nejsložitější je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí. Všichni škrtají minimálně pět procent provozních výdajů,“ řekla Schillerová. Zároveň upozornila, že řeší pouze hlavní výdaje, nadpožadavky úřadům rovnou zakázala.

V listopadu po sérii jednání o složení nového kabinetu Schillerová uvedla, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 chybí vedle 38 miliard korun na dopravní infrastrukturu také asi 32 miliard na mandatorní výdaje MPSV a sedm miliard korun na spolufinancování zemědělství. V neděli uvedla že na deficit v mandatorních výdajích pro MPSV zatím vláda našla jednotky miliard korun. „Jsme také v reálných číslech, co se týká Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a ministerstva dopravy,“ dodala ministryně.

Na rozpor mezi státním rozpočtem a rozpočtem SFDI upozorňovali poslanci i Národní rozpočtová rada. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v říjnu uvedl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Bývaly ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to ale tehdy popřel. Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavila, dodal ale, že je pro rok 2026 potřeba najít na stavby více peněz.

Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) během diskuse upozornil, že ministři této strany škrtají na svých resortech více než pět procent a někdy se blíží i k deseti procentům.„(Deficit) 300 miliard je šílený, ale dostali jsme se tam (do vlády) ve chvíli, kdy nemáme možnost ovlivnit příjmy. To je věc, kterou můžeme ovlivnit na rok 2027,“ doplnil Pikora.

Nahrávám video
Události: Příprava letošního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Hampl: Rozpočet bude v rozporu se zákonem

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Uvedl, že je z toho smutný. V příkrém rozporu se zákonem je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok sestavený Fialovou vládou byl podle Hampla „velmi na krev“. Dalo by se podle něj vládnout, neumožňoval by ale naplnit priority vlády, například zahajovat některé dopravní stavby.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce 2. část: Mojmír Hampl
Zdroj: ČT24

Původní návrh státního rozpočtu počítal s deficitem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro rok 2026 maximální povolený deficit 237 miliard korun, na dodatečných 49 miliard korun se podle dřívějšího vyjádření Stanjury vztahuje výjimka, protože to jsou výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) a půjčka na stavbu Jaderné elektrárny Dukovany.

Schillerová v neděli dále potvrdila, že vláda bude rozpočet schvalovat 26. ledna, čeká na novou ekonomickou predikci.

Hospodaření státu loni skončilo podle ministryně schodkem 290,7 miliardy korun. Deficit tak přesáhl schválených 241 miliard korun. Stanjura dříve řekl, že reálný deficit je 250 miliard korun, dalších čtyřicet miliard korun jsou očekávané příjmy z Evropské unie, které dorazí až letos a zlepší hospodaření státu. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, o rok dříve činil 3,365 bilionu korun.

Sněmovnu čeká jednání o vyslovení důvěry vládě

Ještě předtím, než se koalice shodne na rozpočtu, chce získat důvěru sněmovny. Nejistý je zatím postoj některých členů SPD. Tři z nich ČT řekli, že zatím nevědí, jak budou hlasovat. Čekají na vysvětlení, proč se koalice rozhodla pokračovat v muniční iniciativě pro Ukrajinu.

„Jsme před poslaneckým klubem, kde přijde pan premiér Babiš, ten mi to slíbil, že bude vysvětlovat. Nikdy nemůžete garantovat nic, ale já věřím, že se v úterý dohodneme,“ sdělil předseda poslanců SPD Radim Fiala.

Předseda Motoristů Petr Macinka sdělil, že pro bude určitě hlasovat celý jejich poslanecký klub. „Ale musím říct, že rozumím,“ uvedl. Dodal, že respektuje postoje některých poslanců SPD.

Schillerová věří, že koalice bude při hlasování o důvěře vládě jednotná. A že kabinet nakonec podpoří všech 108 koaličních poslanců.

Jednotný postoj avizuje i opozice. Kvůli novoročnímu projevu předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), ve kterém kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení napadené země, požaduje jeho konec ve funkci.

„Pokládám za velmi pravděpodobné, že nám takový bod jednání neschválí, ale pokládali jsme za nezbytně nutné je tomuto hlasování vystavit,“ řekl předseda poslanců ODS Marek Benda. I přesto podle opozice výhrady k šéfovi sněmovny na schůzi zazní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...