Tuzemské podniky začínají cítit ochlazování ekonomiky. Změna přichází z Německa

Nahrávám video
Podniky začínají pociťovat ochlazování. Přichází z Německa
Zdroj: ČT24

České firmy začínají pociťovat ochlazování německé ekonomiky. Úbytek objednávek evidují hlavně společnosti, které jsou navázány na automobilový průmysl, naplno se ale podle odborníků pokles projeví během podzimu. Podle aktuálních dat přitom už teď v Česku ubývá nových zakázek nejrychleji od roku 2009.

Průmyslové zakázky v Německu v květnu klesly o 2,2 procenta, zatímco v dubnu o 0,4 procenta vzrostly, oznámil v pátek tamní statistický úřad. Květnový propad je navíc mnohem výraznější, než čekali analytici, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,1 procenta.

„To je ale mizérie!“ okomentoval údaje o zakázkách ekonom banky VP Bank Thomas Gitzel. „Kvůli výraznému poklesu nových zakázek zůstane průmyslová výroba ve druhé polovině roku mimořádně slabá, což zvyšuje riziko recese německé ekonomiky,“ řekl analytik agentuře Reuters.

Spolkové ministerstvo hospodářství také upozornilo, že domácí průmyslový sektor zřejmě zůstane slabý i v příštích měsících. To potvrzují i dříve zveřejněné údaje o tovární aktivitě, která se v červnu snížila už šestý měsíc za sebou.

Havlíček: Počkejme půl roku

S ohledem na celokontinentální význam německého hospodářství by se tak podle agentury Bloomberg mohlo ukázat, že zpomalování ekonomické aktivity v Evropě není dočasné, ale že může být trvalejšího charakteru.

Pro Česko je pak dění v sousedních hospodářstvích o to důležitější, že na exportu závisí. Do evropských zemí vyváží 90 procent tuzemského zboží, do států Evropské unie pak jde necelých 84 procent a z toho největší část – třetina – putuje právě do Německa.

 „Troufám si tvrdit, že to zatím není žádný fatální pokles, a i když německá ekonomika v tuto chvíli ochlazuje, tak se to českých firem netýká tolik jako německých. Faktem na druhou stranu je, že obvyklá doba, kdy je u nás (ochlazení) vidět, je zhruba půl roku. Takže počkejme pár měsíců a budeme vědět víc,“ říká vicepremiér pro hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Pravda ale je, že podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v červnu nečekaně zhoršily. Pokles zčásti umocnil rychlejší útlum průmyslové výroby a nejprudší pokles nových zakázek od května 2009. „Příslušný ukazatel, který sestavuje společnost Markit – index PMI, vykazuje za červen úroveň pouze 45,9 bodu, přitom trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem z květnové hodnoty 46,6 bodu na 46,9 bodu,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle českých výrobců poptávka v červnu dále slábla. „Zhoršení provozních podmínek na konci druhého čtvrtletí zintenzivnilo vzhledem k rychlejšímu poklesu objemů nových zakázek a výroby. K prudšímu poklesu vedly zejména pokračující problémy v automobilovém sektoru,“ říká ekonomka IHS Markit Sian Jonesová.

Chlad mezi motory

Příklad společnosti, která německé ochlazování pociťuje už teď, je olomoucká Koyo Bearings, která do strojírenských firem a automobilek ve Spolkové republice posílá až šest milionů válečkových ložisek.

„Míří na německý trh k zákazníkovi Daimler, jdou do vyvažovacích systémů motorů Mercedesu,“ říká ředitel Koyo Bearings Petr Novák s tím, že až desetiprocentní úbytek objednávek z Německa evidují už několik měsíců. „Vnímáme, že v automobilovém průmyslu byl větší propad než v dalších průmyslových odvětvích.“

O zakázky z Německa přicházejí nejčastěji právě firmy podobné té jeho – tedy subdodavatelé automobilek. Německá centrální banka i tamní vláda navíc výhled ekonomiky neustále zhoršují; tamní hrubý domácí produkt by měl letos růst jen o zhruba půl procenta.

„Zpomalení německé ekonomiky se logicky musí projevit do té naší, nicméně nečekáme nadále poklesy, ale spíš zpomalení růstu. A k tomu už dochází,“ potvrzuje ředitel sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Jen za loňský rok exportéři do Německa odeslali zboží za jeden bilion a 380 miliard korun. Do Německa nejčastěji čeští výrobci vozí právě motorová vozidla, ale i stroje nebo elektrotechnické výrobky.

Vývoz do Německa
Zdroj: ČT24

Připravit se na hlubší kapsy německých kupců

Propad objednávek z Německa zatím nezaznamenaly například některé logistické sklady, které rozesílají auta různých značek do celé Evropy, ale i tak se na to připravují. „Budujeme klientské portfolio i v jiných segmentech tak, abychom případné ochlazení zvládli. Automotive je jedním z nich, jiným z nich je například farmacie nebo FMCG, tedy rychloobrátkové zboží,“ vysvětluje marketingový manažer GEFCO Tomáš Brada.

Kromě poklesu objednávek z Německa řeší české firmy ale i další problém; jsou nejmíň ziskové za posledních čtrnáct let. Podle analytiků za tím stojí stále rostoucí mzdy v Česku; náklady na ně v prvním čtvrtletí vzrostly o sedm celých a sedm desetin procenta. Odbory to ale nepovažují za fatální.

„Míra zisku je oproti všem vyspělým zemím nebývale vysoká, o deset až patnáct procentních bodů, takže to, že se teď podíl mírně napravuje a že roste podíl mezd na hrubém domácím produktu a klesá podíl zisku, je naprosto v pořádku a je to správná cesta,“ hodnotí hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann.

Firmy ale také v prvním čtvrtletí méně investovaly. I v Česku tak instituce mírně zhoršují odhad růstu ekonomiky pro letošní rok – růst by hrubý domácí produkt měl okolo dvou a půl procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 mminutou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 58 mminutami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...