Trump je chudší než Babiš. Jeho majetek se během prezidentování smrskl o 700 milionů dolarů

Majetek amerického podnikatele Donalda Trumpa se za dobu jeho působení v úřadu prezidenta snížil o sedm set milionů na 2,3 miliardy dolarů (asi 50 miliard korun). S odkazem na svůj žebříček miliardářů o tom informovala agentura Bloomberg. Znamená to, že Trump je chudší než předseda české vlády Andrej Babiš, jehož majetek časopis Forbes loni na podzim vyčíslil na 74 miliard korun.

Na vývoj Trumpova majetku loni dolehla koronavirová pandemie a s ní spojená omezení. Bývalá hlava státu se totiž výrazně angažuje v realitním sektoru, jehož se uzávěry zavedené ve snaze zastavit šíření nového koronaviru týkaly nejvíce.

Trumpovy firmy vlastní například kanceláře, hotely i prázdninové resorty, které však loni musely zůstat na část roku zavřené. Výpadek příjmů zároveň ovlivnil i jejich hodnotu. Vedle toho klesla rovněž hodnota Trumpovy flotily letadel a golfových center.

Agentura Bloomberg analyzovala finanční záznamy a další dokumenty s datem od května 2016 do ledna 2021, aby měla představu o tom, jak si Trump vedl finančně před nástupem do úřadu a po odchodu z funkce.

Trump byl zvolen prezidentem Spojených států v listopadu 2016 a ve funkci byl od ledna 2017 do ledna 2021. Úřady ve Spojených státech nyní exprezidenta vyšetřují kvůli finančním záležitostem a kvůli vazbám v jeho rodinných podnicích, připomíná server BBC.

Žebříčku nejbohatších vévodí Bezos a Musk

S majetkem v hodnotě 2,3 miliardy dolarů se Trump nedostal ani do první pětistovky nejbohatších lidí světa. Podle aktuálního žebříčku miliardářů je na prvním místě zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos, jehož majetek nyní podle Bloombergu dosahuje přibližně 184 miliard dolarů (4,03 bilionu korun), na druhé příčce je s majetkem za 180 miliard dolarů spoluzakladatel společnosti Tesla Elon Musk.

Trumpovy komerční nemovitosti se na jeho čistém majetku podílejí asi ze tří čtvrtin. Hodnota kancelářských budov, které vlastní či v kterých má podíly, citelně klesla ruku v ruce s tím, jak mnoho lidí za pandemie začalo pracovat z domova a firmy zjistily, že si vystačí s menší plochou. Takový trend by mohl přitom pokračovat i dlouhodobě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bloomberg jako agentura zaměřená na finance odhaduje, že hodnota hlavních komerčních nemovitostí v Trumpově vlastnictví klesla zhruba o 26 procent. Exprezident zároveň vlastní, spravuje či poskytuje licence k používání svého jména více než deseti hotelům a resortům, plus devatenácti golfovým centrům.

Trumpovi uškodil útok na Kapitol

I když golf za pandemie získal na popularitě, protože je to sport, u něhož je snadné dodržovat rozestupy, Trumpova dvě golfová centra ve Skotsku jsou dlouhodobě ztrátová, ukázaly záznamy, na které odkazuje Bloomberg.

Nepříjemnosti Trumpovi způsobil i lednový útok jeho příznivců na budovu sídla amerického Kongresu. Americká golfová asociace (PGA) po něm vypověděla smlouvu na pořádání turnaje v Trumpově golfovém centru v New Jersey, který se má konat příští rok. Asociace to zdůvodnila tím, že by ji tyto souvislosti poškodily.

Po vlně bankrotů Trumpových firem v 90. letech byla z významných bankovních institucí ochotna bývalé hlavě státu půjčovat jen Deutsche Bank. I ta ale po útoku na budovu Kapitolu oznámila, že s ním už byznys dělat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 53 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...