Středoevropští agrárníci chtějí obnovit clo na ukrajinské obilí. Nemohou prodat loňskou úrodu

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Zásoby pšenice v Česku jsou nyní o čtyřicet procent vyšší než loni touto dobou, zhruba 2,6 milionu tun. „Zemědělci nemají kam obilí prodat. Tradiční odběratelé v Německu a Polsku je nechtějí, protože jsou saturovaní ukrajinskou pšenicí,“ řekl Doležal.

Kolik tun obilí a dalších zemědělských komodit se dostalo na jednotný evropský trh, je nyní prakticky nezjistitelné. Podle místopředsedy Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andreje Gajdoše se mohlo obilí semlít například v Polsku a mouka se prodává na evropském trhu a je deklarovaná jakou mouka z EU. Až v posledních dnech se musí náklad s ukrajinským obilím plombovat. Robert Nowak z polské agrární komory uvedl, že teprve minulý pátek jel přes Polsko vlak, který splňoval požadavky na přepravu na třetí trh a je sledovaný pomocí GPS.

O bezcelním styku s Ukrajinou se má v Radě EU hlasovat na konci května. Zemědělci potřebují řešení, jež jim zajistí skladovací kapacity na novou úrodu, která se začne sklízet za dva měsíce. Problém je i s cenou. Nyní se pohybuje na úrovni roku 2021, což je 250 eur (cca 5900 Kč) za tunu potravinářské pšenice.

„Realizační cena je často ještě níž, protože obchodníci ze západoevropských zemí naši kvalitní pšenici nabízejí jako palivo do bioplynových stanic. I 250 eur je na hranici rentability, protože náklady na pěstování jsou mnohem vyšší, než byly o rok dříve. Minerální hnojiva zdražila šestkrát až sedmkrát, dražší byla i paliva,“ uvedl Doležal.

Neví, kde všude ukrajinská pšenice je

V memorandu, které v úterý zástupci V4 v Brně podepsali, je vyjádřena kromě požadavku na evropské orgány i solidarita s Ukrajinou, která nemohla své obilí vyvážet jako před válkou po moři. Navrhují tak, aby výnos z cel putoval na pomoc ukrajinským zemědělcům. Zároveň zemědělci odmítají snahu EU řešit problémy kompenzacemi.

„Zaprvé je 100 milionů eur (2,35 miliardy korun) málo, za druhé to vůbec neřeší příčinu problémů,“ řekl Doležal. Jednostranná omezení, která zavedly například vlády na Slovensku a v Maďarsku jsou jen krátkodobá a jsou reakcí na nečinnost Evropské komise, dodal.

Slovensko, Polsko, Maďarsko a Bulharsko zavedly tento měsíc vlastní zákazy dovozů některých produktů. Tyto země a Rumunsko by měly ve dvou již připravených balících z unijní zemědělské rezervy dostat celkem 156 milionů eur (zhruba 3,66 miliardy korun). O své se však hlásí také další státy.

Zároveň Doležal s kolegy uklidňuje spotřebitele, že není důvod se obávat toho, že by bylo ukrajinské obilí či mouka z něj semletá kontaminovaná zdraví nebezpečnými látkami. Případ, v němž se na Slovensku vyskytl insekticid v obilí, je zatím ojedinělý. Jednalo se o látku, která byla zakázaná v Evropské unii teprve před třemi lety. „Ale nevíme, kde všude ukrajinská pšenice je, a nemáme tak nástroje, jak ji zkontrolovat,“ řekl Doležal.

Nahrávám video

Ministr: Potřeba jsou data o ztrátách

O možné kompenzaci pro zasažené zemědělce mluvil během úterního jednání ministrů zemědělství Evropské unie Nekula. „Hovořili jsme o dalším balíku pomoci, který by mohl být až 250 milionů eur. Protože každý stát má svá specifika, včetně České republiky,“ sdělil Nekula.

Evropská komise by podle něj do dvou měsíců mohla přijít s pomocí pro některé státy včetně Česka, to však musí podle něho nejprve dodat unijní exekutivě potřebná data dokládající ztráty českých zemědělců.

Velká část ministrů v úterý vyzývala, aby EU ohledně ukrajinského dovozu našla společné řešení a aby jednotlivé země nesahaly ke zmíněným vlastním omezením. Současné debaty o dovozu obilí jsou však podle některých médií testem připravenosti Unie na udělení členství Ukrajině.

„Poukazují na to, že Ukrajina má velmi robustní zemědělský sektor, který je schopen velmi levně vyrábět,“ sdělil zpravodaj ČT Petr Obrovský.  V případě, že by se Ukrajina začlenila do EU, tak už by státy podle něj neměly možnost jakkoliv omezit dovoz ukrajinských zemědělských produktů, musely by se vyrovnat s velkou konkurencí. Ukrajina by se navíc stala velkým příjemcem zemědělských dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...