Státy EU schválily Česku systém přenesené povinnosti u DPH

Nahrávám video

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Členské země spolu s Evropským parlamentem přijaly pravidla umožňující využívat přenesení daňové povinnosti z prodejce na kupujícího už před rokem. Česko v lednu požádalo o možnost systém spustit a nyní jen čekalo na to, až se státy k žádosti kladně vyjádří.

„Je třeba si přiznat, že povolení dočasné výjimky trvalo pět let a platí do poloviny roku 2022,“ připustila Schillerová, že na zavedení systému nezbývá moc času. Systém je totiž možné uplatňovat pouze do konce června 2022, kdy mají v EU začít platit nová pravidla pro výběr DPH.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je proto už nyní třeba přemýšlet o tom, jak platnost novinky prodloužit. „Mít legislativu, ale mít možnost (ji využívat) jenom rok, tak to je samozřejmě nesmysl. To určitě nepřinese nic pozitivního ani pro firmy ani pro stát,“ poznamenal Babiš.

Ministryně ještě plánuje debatu s podniky

Legislativní proces v Česku podle ministryně trvá až rok a ještě před jeho zahájením chce Schillerová v polovině listopadu nový princip prodiskutovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací.

„Pro podnikatele to znamená určité změny systému a nastavení. I když se to týká jen těch největších zdanitelných plnění, tak to určitý zásah je,“ podotkla ministryně.

Odmítla, že by se vláda mohla na zavedení systému připravit dříve, když EU souhlasila s principem už před rokem a nynější krok se očekával.

„Vzhledem ke skutečnosti, že EU chce v nejbližší době změnit systém výběru DPH u přeshraničních plnění, zůstává otázkou, zda je zavedení plošného reverse charge potřebné nebo aktuální,“ podotkl partner poradenské skupiny Apogeo Jiří Žežulka.

Podle něj v současné době existují jiné efektivní nástroje k omezení daňových úniků, například kontrolní hlášení.

Režimu přenesené daňové povinnosti mají podléhat veškeré transakce u zboží a služeb překračující 17 500 eur (zhruba 450 tisíc korun). 

Babiš systém označuje za svou prioritu dlouhodobě, podle něj výrazně pomůže zlepšit výběr daní. Česko si prosazení změny v Radě EU vyvzdorovalo trvalým tlakem, když hrozilo blokovat některé daňové úpravy požadované například Francií.

Podle kritiků se jen změní charakter podvodů

Kritici reverse charge ovšem namítají, že tento systém zcela nevymýtí podvody, pouze povede ke změně jejich charakteru. Náklady na jeho velmi krátkodobé zavedení navíc podle nich překročí možné příjmy.

„Mám skoro pocit, že někomu došlo, že to celé nedává smysl,“ řekl ČTK v reakci na zprávu o chystané diskusi ministryně s podnikateli a očekávaném dlouhém schvalování zákona europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který Babišův plán dlouhodobě kritizuje. Podle Niedermayera by pro Česko byla nejlepší zpráva, pokud by premiér zavedení systému přehodnotil.

Možnou krátkodobou účinnost reverse charge vnímá jako problém SPD. „Všichni by své účetnictví přizpůsobovali novým platbám a bylo by to jen dočasné,“ podotkl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Myslím si, že je to spíš zčásti PR hnutí ANO než relevantní přínos do státního rozpočtu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Přenesení daňové povinnosti je založeno na tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se znemožňují takzvané karuselové podvody. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 11 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 13 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.