Státy EU schválily Česku systém přenesené povinnosti u DPH

Nahrávám video
Události ČT: Další krok k zavedení reverse charge
Zdroj: ČT24

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Členské země spolu s Evropským parlamentem přijaly pravidla umožňující využívat přenesení daňové povinnosti z prodejce na kupujícího už před rokem. Česko v lednu požádalo o možnost systém spustit a nyní jen čekalo na to, až se státy k žádosti kladně vyjádří.

„Je třeba si přiznat, že povolení dočasné výjimky trvalo pět let a platí do poloviny roku 2022,“ připustila Schillerová, že na zavedení systému nezbývá moc času. Systém je totiž možné uplatňovat pouze do konce června 2022, kdy mají v EU začít platit nová pravidla pro výběr DPH.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je proto už nyní třeba přemýšlet o tom, jak platnost novinky prodloužit. „Mít legislativu, ale mít možnost (ji využívat) jenom rok, tak to je samozřejmě nesmysl. To určitě nepřinese nic pozitivního ani pro firmy ani pro stát,“ poznamenal Babiš.

Ministryně ještě plánuje debatu s podniky

Legislativní proces v Česku podle ministryně trvá až rok a ještě před jeho zahájením chce Schillerová v polovině listopadu nový princip prodiskutovat se zástupci podnikatelských svazů a asociací.

„Pro podnikatele to znamená určité změny systému a nastavení. I když se to týká jen těch největších zdanitelných plnění, tak to určitý zásah je,“ podotkla ministryně.

Odmítla, že by se vláda mohla na zavedení systému připravit dříve, když EU souhlasila s principem už před rokem a nynější krok se očekával.

„Vzhledem ke skutečnosti, že EU chce v nejbližší době změnit systém výběru DPH u přeshraničních plnění, zůstává otázkou, zda je zavedení plošného reverse charge potřebné nebo aktuální,“ podotkl partner poradenské skupiny Apogeo Jiří Žežulka.

Podle něj v současné době existují jiné efektivní nástroje k omezení daňových úniků, například kontrolní hlášení.

Režimu přenesené daňové povinnosti mají podléhat veškeré transakce u zboží a služeb překračující 17 500 eur (zhruba 450 tisíc korun). 

Babiš systém označuje za svou prioritu dlouhodobě, podle něj výrazně pomůže zlepšit výběr daní. Česko si prosazení změny v Radě EU vyvzdorovalo trvalým tlakem, když hrozilo blokovat některé daňové úpravy požadované například Francií.

Podle kritiků se jen změní charakter podvodů

Kritici reverse charge ovšem namítají, že tento systém zcela nevymýtí podvody, pouze povede ke změně jejich charakteru. Náklady na jeho velmi krátkodobé zavedení navíc podle nich překročí možné příjmy.

„Mám skoro pocit, že někomu došlo, že to celé nedává smysl,“ řekl ČTK v reakci na zprávu o chystané diskusi ministryně s podnikateli a očekávaném dlouhém schvalování zákona europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který Babišův plán dlouhodobě kritizuje. Podle Niedermayera by pro Česko byla nejlepší zpráva, pokud by premiér zavedení systému přehodnotil.

Možnou krátkodobou účinnost reverse charge vnímá jako problém SPD. „Všichni by své účetnictví přizpůsobovali novým platbám a bylo by to jen dočasné,“ podotkl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

„Myslím si, že je to spíš zčásti PR hnutí ANO než relevantní přínos do státního rozpočtu,“ říká člen sněmovního rozpočtového výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Přenesení daňové povinnosti je založeno na tom, že povinnost přiznat DPH se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se znemožňují takzvané karuselové podvody. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 27 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...