Statisíce měsíčně. Testování přeshraničních pracovníků působí firmám nečekané výdaje

Firmy v Moravskoslezském kraji zatěžuje testování na covid-19 u zahraničních pracovníků. Provádět ho musí jednou za 14 dní. Pro rozpočty společností to měsíčně znamená i statisícové náklady, i bez nich přitom často řeší existenční problémy související s poklesem poptávky a odstávkou výroby. Problémy podnikatelů bude v rámci bezpečnostní rady kraje nově řešit Hospodářská komora.

Z domu do práce to má Darja Mosler tři kilometry, v půli cesty je ale hranice mezi Českem a Polskem. Jako přeshraniční pracovnice tak musí pravidelně prodělávat testy na covid-19. Na polské straně stojí jedno testování téměř 4 tisíce korun.

K nákladům navíc musela Darja Mosler později připočítat i cestovné, některé hraniční přechody totiž byly uzavřené. „Jezdili jsme přes starý Bohumín, to byl jeden jediný otevřený přechod. Museli jsme na jednu stranu najet 70 kilometrů,“ uvedla dělnice společnosti PF Plasty CZ.

Jednou za dva týdny teď bude testy svým zaměstnancům hradit firma. Konkrétně tu v Chuchelné to bude stát 300 tisíc měsíčně, i bez těchto nákladů přitom firma řešila finanční problémy. „Naši oblast to postihlo daleko nejvíc. Koncem března byly zavírány automobilky a my jsme na tu situaci museli reagovat omezením výroby. Museli jsme nechat lidi doma, projevilo se to i na poklesu tržeb,“ uvedl finanční ředitel PF Plasty CZ Kamil Mašík.

S řešením problémů firem má pomoci Hospodářská komora

„Právě přeshraniční pracovníci jsou největším problémem. Ono jich je v kraji asi 28 tisíc, což je opravdu vysoké číslo,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Zaměstnavatelé v kraji se bez zahraničních pracovníků neobejdou. Součástí bezpečnostní rady kraje se tak stala i Hospodářská komora, která má problémy firem pomoci vyřešit.

„Podniky jako Tatra Biocel jednají napřímo s krajskou hygienickou stanicí, protože jsou to velké podniky se spoustou zaměstnanců. Problém je u malých firem, které ani nemají aparát na to, aby zjišťovaly, co můžou a nemůžou,“ řekl zástupce krajské hospodářské komory Tomáš Pastrňák.

O problémech, které musí firmy řešit v souvislosti s koronavirem, budou s krajskou hospodářskou komorou jednat v pondělí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 37 mminutami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026
Načítání...