Stát za covidu platil za nevykonanou práci. Přispělo to k zadlužení i inflaci, zaznělo ve Fokusu

Nahrávám video

Česko se potýká s dluhy – stát i jeho občané. Zadlužení sice není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi dramaticky vysoké, ale přesto je to problém. Stát se v současnosti potýká s tím, že jeho dluh rychle roste, lidé zase často s dědictvím období, kdy z drobné pohledávky mohly vzniknout desetitisícové exekuce. O dluzích, jejich historii a změnách jejich vnímání hovořili ekonomové, sociologové i studenti ve Fokusu Václava Moravce.

Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůle z organizace Člověk v tísni nelze vytvořit jednoduchý univerzální profil dlužníka. Pohybuje se od lidí, kteří do problémů upadli zcela náhodně třeba po úrazu, po ty, kdo zkrátka byli nezodpovědní.

Je však přesvědčen, že pro zadlužení jednotlivců v Česku je zásadní období po roce 2000 a před rokem 2016. „Části právníků se podařilo ohnout právní řád tak, že vytvořili situaci, kdy obchod s malými dluhy se stal natolik výhodným, že se dluhy začaly prodávat za vyšší hodnotu, než byla jejich nominální hodnota,“ ozřejmil. Poukázal, že v důsledku „víc než polovina všech exekucí je vedena pro dluhy do deseti tisíc korun“.

Naopak pro zadlužení státu byly zásadní poslední dva roky, kdy byla řada výdajů zdůvodňována pandemií covidu-19 a kompenzacemi za související restrikce. Členka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová to vnímá jako velký problém, který dává do přímé souvislosti s inflací. „Lidé dostali peníze za práci, kterou neodvedli, firmy za zboží, které nevyrobily, a za služby, které neudělaly. Nemám s tím problém, ale musíme si to uvědomit. Jestliže vydám takové peníze, tak jsou to peníze inflační,“ charakterizovala kompenzace z pandemických dob.

Také Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má pochyby, zda způsob, kterým se stát v poslední době výrazně zadlužil, byl nejlepší možný. „Stejně jako u domácností je rozdíl v tom, jestli si půjčujeme na pomíjivé statky a na okamžitou spotřebu, nebo jestli je to investiční půjčka, která by měla posloužit vyššímu výnosu v budoucnosti, který by byl vyšší než to, co zaplatíme na úrocích.“ Obává se, že během covidu se odehrála druhá varianta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...