Vláda si bude muset v příštím roce na důchody půjčit víc než šestatřicet miliard korun. S takovým rozdílem mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na penze počítá v návrhu státního rozpočtu resort financí. Deficit na důchodovém účtu má být přitom o dvanáct a půl miliardy vyšší než letos. Důvodem je hlavně rychlý růst penzí v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že Česko si může vyšší zadlužení kvůli důchodům dovolit. Pravicová opozice nesouhlasí.
Ještě v roce 2019 byl důchodový účet ve víc než šestnáctimiliardovém přebytku. Ekonomické dopady koronaviru a současné rychlé zvyšování penzí ale znovu uvrhly penzijní účet do deficitu. Náklady na důchody tvoří už teď víc než čtvrtinu všech výdajů státního rozpočtu.
Poslanci ve sněmovně schválili na konci července zvýšení průměrného důchodu o 300 korun měsíčně nad zákonné minimum. Tím prohloubili deficit důchodového účtu o dalších víc než deset miliard ročně.
„Důchodci jsou pro nás priorita. Teď nám roste HDP, to znamená, že z toho růstu samozřejmě budeme mít vyšší příjem. Je inflace, to jsou další peníze do rozpočtu,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
„Když má stát přidávat, tak to musí odpovídat možnostem, a my chceme zajistit důchody i pro dnešní padesátníky a mladší ročníky. A bohužel trend, který vidíme, značí, že pro ně důchody budou v daleko nižší výši než dnes,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Zatímco letos má být důchodový účet v minusu čtyřiadvacet miliard korun, v příštím roce plánuje ministerstvo financí víc než šestatřicet miliard. Penzijní systém bude přitom v minusu i v dalších letech. Mimo jiné i proto, že od roku 2023 stát začne vyplácet 500 korun za každé vychované dítě. To prohloubí důchodový deficit o dalších 18 miliard ročně.
„Takto dlouhodobě hospodařit nejde, jednou narazíme do zdi a my říkáme, že je potřeba s penzemi něco dělat,“ varoval místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček. „Stát by měl udělat důchodovou reformu, sociální demokracie je jediná politická strana, která ji připravila, a zatím není politická vůle se s ní posunout dál,“ myslí si vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
O nutnosti prosadit po volbách penzijní reformu mluví všechny sněmovní strany, jenže zároveň mají velmi odlišné názory na to, jak konkrétně by měla vypadat.
„Zdrojově zabezpečit penzijní systém bude chtít navýšením daní. Vidíme větší rezervu ve zdanění velkého kapitálu, velkých firem,“ řekl komunistický poslanec Jiří Dolejš.
„Tady existuje pouze jedno dlouhodobé řešení, a to podpořit pracující rodiny s dětmi, aby měly více dětí. A tyto děti by v produktivním věku potom mohly přispívat na důchody,“ myslí si předseda SPD Tomio Okamura. Důchodový systém označila za neudržitelný i Národní rozpočtová rada.
