Stát hospodařil ke konci března se schodkem 44,7 miliardy korun. Zájem o jeho dluhopisy je značný

Schodek státního rozpočtu stoupl ke konci března na 44,7 miliardy korun z únorových 27,4 miliardy korun. Loni ke konci března byl schodek 9,2 miliardy korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí. Ve stejný den resort úspěšně prodal další sadu státních dluhopisů, jež mají sloužit ke krytí letošního schodku, který je plánován ve výši 200 miliard korun.

Ministerstvo ve své zprávě upozornilo, že příjmy rozpočtu budou v průběhu roku výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení.

„Některá dosud přijatá opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu. Jedná se zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky se v průběhu března meziročně propadl o 36 procent a březnové inkaso daní z příjmů právnických osob z meziročního hlediska stagnovalo,“ uvádí zpráva.   

Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ke konci března rozpočet ve schodku 45,9 miliardy korun.

Sněmovna minulý týden kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Zvýšené náklady chce krýt především prodejem státních dluhopisů. Resort ve středu prodal tyto dluhopisy za 87,4 miliardy korun, stejně jako minulý týden několikanásobně více proti plánům. Vyplývá to z informací na internetových stránkách České národní banky. Podle původních plánů chtělo ministerstvo prodat ve třech aukcích dluhopisy za maximálně 12 miliard korun.

Obdobně tomu bylo minulý týden ve středu, kdy resort prodal ve třech aukcích státní dluhopisy za 53,4 miliardy korun (i zde se původně počítalo s 12 miliardami). 

„Atraktivita státních dluhopisů stoupla poté, co ministryně financí (Alena Schillerová, za ANO) před více než týdnem oznámila, že se dohodla s guvernérem ČNB (Jiřím Rusnokem) na odkupech dluhopisů centrální bankou na sekundárním trhu. Ačkoli potřebná legislativa prozatím čeká v Poslanecké sněmovně a bankovní rada na posledním jednání mírnila očekávání trhu, zájem investorů nadále pokračuje. Napomáhá tomu i chvilkové uklidnění globálních trhů,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Opatření pro rozpočet 2021

Vláda ve středu v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila pro příští rok strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Cílem je umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat Parlament.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP.

„Jsme v situaci, kdy máme schválenou novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 200 miliard korun. A já budu muset zahájit práce na rozpočtu na rok 2021, jak mi ukládají rozpočtová pravidla. A podle stávajícího zákona by nebylo možné sestavit rozpočet. Proto jsme využili tzv. únikové klauzule, kdy EU řekla, že státy mohou využít této klauzule a mohou svoje strukturované saldo zvýšit,“ uvedla Schillerová.

Plán vlády dále podle ministryně počítá v souladu s pravidly EU s jeho postupným snižování každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 by tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP, tedy na úroveň před současnou nynější situací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...