Stále není jasné, jak porostou důchody. Návrh hodlají změnit senátní kluby ODS a STAN

Nahrávám video

Zvýšení důchodů se komplikuje, v Senátu pravděpodobně narazí zákon, který zvyšuje průměrnou penzi o tři sta korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Česká televize zjistila, že návrh hodlají změnit ODS a Starostové, dva nejsilnější kluby, které v horní parlamentní komoře disponují jasnou většinou. Nelíbí se jim, že vláda navrhuje dodatečný růst penzí na dluh. Průměrný důchod má podle návrhu v příštím roce vzrůst celkem o 758 korun měsíčně. To by znamenalo pro rozpočet skoro třicet miliard navíc.

„Je to další sekera do naší budoucnosti v tom smyslu, že nakonec na to všichni doplatíme. Ale že to teď není vidět, toho bohužel v předvolební době některé strany využívají,“ konstatuje místopředseda ODS a předseda Senátu Miloš Vystrčil.

„Minulý rok jsme byli stále čtvrtá nejméně zadlužená země v Evropské unii. Tady se někdo snaží říct, že máme nějaký zásadní problém. Nemáme. My patříme mezi nejméně zadlužené země,“ zdůrazňuje premiér a předseda ANO Andrej Babiš.

Podle ODS a Starostů zákon obsahuje některé věcné chyby. Kritizují třeba návrh, podle kterého by mohli jít až o pět let dřív do důchodu členové integrovaného záchranného systému. Podle členů horní komory se to bude týkat i úředníků. Vláda trvá na původní verzi a s pomocí SPD a KSČM je odhodlaná možné senátní veto přehlasovat.

Vyjít s důchodem

Například Pavla Dvořáčková pobírá měsíční důchod patnáct tisíc korun. Skoro polovinu, sedm tisíc, utratí za jídlo. Přála by si, aby penze příští rok rostly co nejvíc. „Určitě je to potřeba, protože se pořád zdražuje, takže člověk má co dělat, aby s důchodem vyšel,“ vysvětluje.

Zvyšování důchodů
Zdroj: ČT24

Nejvíc, zhruba šest tisíc, zaplatí za jídlo i Ludmila Hozmanová. Nakupuje hlavně mléčné výrobky a ovoce. Spolu s vdovským důchodem dostává měsíčně 18 tisíc. Podle ní by měl ale stát přidávat hlavně penzistům s nižšími příjmy. „Těm chudákům ať přidají. Ale nám, kteří máme teda těch osmnáct, to by měli rozvažovat, ne tak bezhlavě to prostě hodit, to je líbivá politika, nic jiného,“ konstatuje.

I letos má ale platit jednoduchá rovnice: čím vyšší důchod, tím vyšší přidání. Průměrná penze má i díky speciálnímu zákonu vzrůst minimálně o 758 korun měsíčně. Ministerstvo práce už připustilo, že by stát nakonec mohl zvýšit penze skoro o osm stovek. To teď připustil i premiér. „Samozřejmě máme inflaci, bude ještě nová revize vzorce koncem srpna, takže možná se to ještě navýší,“ uvedl.

Jenže právě vládní návrh na vyšší než povinný růst důchodů považují dva největší senátorské kluby – ODS a Starostové – za předvolební populismus. V horní komoře mají dohromady většinu 51 z 81 křesel. „Je hrozně rozpočtově nezodpovědné navýšení nad valorizaci. Dělají populistickou politiku a chtějí tímto způsobem ještě vykořenit peníze z rozpočtu a chtějí se udělat dobrými před voliči,“ míní místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).

„Zvyšování důchodů v tuto chvíli, kdy máme 500 miliard dluh, je nezodpovědné,“ říká také Vystrčil.

Jen zákonem nařízený růst důchodů přijde rozpočet na víc než devatenáct miliard. Zákon, který projednají senátoři, k tomu pak přidává dalších deset a půl miliardy.

Rozpočtové dopady růstu penzí
Zdroj: ČT24

Už příští týden budou v horní parlamentní komoře návrh na zvýšení důchodů projednávat výbory. Celý Senát by pak mohl mohl o zákonu hlasovat o další týden později, tedy ve středu 18. srpna.

Třetí nejsilnější klub – lidovecký – je k zákonu mnohem smířlivější. S platností od roku 2023 totiž obsahuje jejich velkou prioritu – pět set korun navíc penzistkám či penzistům za každé vychované dítě. „Tudíž z tohoto důvodu budeme návrh, který přijde z Poslanecké sněmovny, podporovat,“ říká předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Šárka Jelínková. „Hodně se to týká rozpočtu a Senátu nepřísluší přezkoumávat rozpočet ani ho neschvaluje,“ připomíná předseda senátorského klubu SEN 21 Václav Láska.

Fakt, že Senát zákon vrátí zpátky do sněmovny, ale připouští i ministryně práce. „Já budu chtít v Senátu prosadit i dřívější odchod do důchodu pro náročné profese,“ zdůraznila místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.

Po případném senátním vetu budou poslanci vyšší důchody znovu schvalovat v polovině září. Tedy jen tři týdny před říjnovými sněmovními volbami. Podle Babiše bude ANO trvat na sněmovní verzi.

„Pokud by se jednalo v senátní verzi o snížení valorizace, určitě bychom hlasovali pro tu sněmovní,“ uvedla také místopředsedkyně poslaneckého klubu Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Tu při prvním sněmovním hlasování minulý pátek podpořili i SPD a lidovci.

  • Celkem v Česku penzi pobírá 2 390 000 lidí. Průměrně dostávají 15 351 korun měsíčně. Zhruba každý čtvrtý odešel do důchodu předčasně. Kvůli tomu mají trvale krácené peníze – průměrně o 1600 korun měsíčně.
  • Penze roste v posledních letech nepřetržitě. Před deseti lety byl průměrný důchod deset a půl tisíce. O třetinu nižší než nyní.
  • Taky kvůli rostoucím penzím se letos důchodový systém znovu dostal do minusu. A to devět miliard korun. Stát sice na pojistném vybral v prvním pololetí skoro 262 miliard korun, tedy o devatenáct miliard víc než před rokem, penzistům ale vyplatil ještě vyšší sumu.
  • Letošnímu a loňskému schodku důchodového systému předcházely dva roky s přebytkem. Ekonomové před prohlubováním deficitu varují. Poukazují na neudržitelnost penzí do budoucna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 39 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...