Správkyně Sberbank CZ nemůže zahájit výplatu věřitelů banky, jeden se odvolal

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová nemůže přistoupit k výplatě věřitelů, kterou plánovala zahájit letos v polovině prosince. Jeden z věřitelů totiž podal odvolání proti výplatě formou částečného rozvrhu, který 13. listopadu schválil insolvenční soud. Jde o společnost LitFin SPV 9 se zjištěnou pohledávkou 27 milionů korun, informovala v úterý Lužová.

Insolvenční soud povolil Lužové schválení výplaty 57 miliard korun formou částečného rozvrhu 15 300 věřitelům Sberbank CZ ve výši 95 procent jejich pohledávek. Proti tomuto rozhodnutí však mohl každý věřitel podat odvolání. V jeho důsledku tak nemůže rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu nabýt právní moci.

Pražský městský soud vyhlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

„Jeden z věřitelů bohužel využil svého práva na odvolání proti rozhodnutí soudu o částečném rozvrhu. Nemohu tedy spustit výplatu 95 procent zjištěných pohledávek věřitelů, kterou jsem plánovala zahájit 18. prosince 2023. Rozhodnutí o platnosti částečného rozvrhu má nyní v rukou Vrchní soud v Praze. Až po jeho rozhodnutí budeme moct k výplatě přistoupit,“ popsala Lužová. Argumenty věřitele, který odvolání podal, jsou podle ní nedůvodné. Věří proto, že vrchní soud nakonec potvrdí platnost rozhodnutí o částečném rozvrhu.

Insolvenční expert Michal Žižlavský, jehož advokátní kancelář zastupuje věřitele, nerozumí tomu, proč LitFin SPV 9 rozhodnutí soudu napadl. „Pokud vím, měli dostat 95 procent svých zjištěných pohledávek, stejně jako ostatní věřitelé. V tuto chvíli nechci spekulovat, co je za tím. Zcela jistě to budeme zkoumat. Je to rána do vazu všem věřitelům, kteří se mohli dostat ke svým penězům už letos. Pro některé z nich to může znamenat i krach, protože s penězi uvázlými ve Sberbank už počítali,“ dodal.

Věřitele zkrachovalé Sberbank CZ měla vyplatit v absolutní většině případů Komerční banka, která již má zkušenosti s výplatou náhrad z garančního fondu. Ve všech případech má být výplata bezhotovostní, kdy peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v tuzemsku, a to výhradně v českých korunách.

Klienty s vklady do sto tisíc eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, už vyplatil Garanční systém finančního trhu. Prostřednictvím poboček Komerční banky dosud vyplatit náhradu vkladů více než 87 tisícům klientů Sberbank CZ. Získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet loni 9. března, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 54 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...