Správa železnic kvůli úsporám odloží některé stavby, letos bude hospodařit s rozpočtem 53 miliard

Nahrávám video

Správa železnic (SŽ) bude letos hospodařit s rozpočtem 53 miliard korun, z toho 37 miliard by měla mít na investice. Se stejnou částkou organizace začínala i vloni, nakonec však měla k dispozici skoro šedesát miliard korun. Správa bude muset kvůli úsporám odložit zahájení některých připravovaných staveb, šetřit bude i na údržbě, uvedli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Ministr plánuje změny ve správní radě organizace.

„V oblasti objemu investic držíme nastavené tempo a úspory hledáme hlavně v údržbě. Prioritou je pak další postup v přípravě vysokorychlostních tratí, které nás propojí s Evropou a přinesou velké ekonomické benefity,“ řekl Kupka.

Mezi klíčové stavby, ve kterých by se mělo pokračovat, zařadil například přestavbu železničního uzlu u Pardubic, rekonstrukci trati mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí, obnovu trati z Velimi do Poříčan, dále úseky Mstětice –⁠ Praha Vysočany, Adamov–Blansko, Sudoměřice–Votice, Soběslav–Doubí nebo železniční uzel Plzeň.

„Oproti očekávání je situace ještě velmi dobrá, protože se mluvilo o podstatně větších škrtech. I na Správě železnic byla patrná poměrně velká nervozita z toho, kolik peněz vlastně na letošní rok budou mít. Spousta zakázek byla zrušena, protože se nevědělo, jak budou financovány. Myslím, že 53 miliard je velmi vysoká částka, která by měla zajistit, že financování by mělo dál běžet a nebude docházet k zastavování staveb jako v minulosti,“ míní Jan Sůra z webu Zdopravy.cz.

Rekonstrukce trati z Prahy do Berouna zatím nezačne

Správa zároveň musela hledat úspory. Vedle údržby pozdrží zahájení některých připravovaných projektů, u kterých už přitom začala soutěž na zhotovitele. Týká se to zatím například trati Kladno –⁠ Kladno Ostrovec, u které organizace zahájila tendr vloni na podzim, déle bude zřejmě trvat i příprava rekonstrukce úseku z pražského Smíchova do Berouna. Stát bude podle Svobody na tyto i další projekty zatím hledat peníze, v případě úspěchu pak stavby zahájí. Zcela rušit se ovšem podle šéfa Správy železnic zatím žádné stavby nebudou.

Odklad se nebude týkat už zahájených staveb. Pokračovat se bude také v renovaci třiapadesáti nádražních budov. Dokončeny budou například rekonstrukce památkově chráněných staveb v Českých Budějovicích, Praze, Plzni nebo v Pardubicích. Správa také dokončí už rozpracované akce na minimálně 150 železničních přejezdech. Letos na ně chce dát přes 2,4 miliardy korun.

Sůra si nemyslí, že spoření na údržbě bude na úkor bezpečnosti. „Správa železnic má jasné předpisy, jak se o tratě má starat, v jakém stavu je má udržovat a podobně. Osobně v rozpočtu Správy železnic vidím spousty mezer, kde se dá úspora dělat efektivněji, například spojování výlukových prací. Na Správě železnic se v minulosti rozmohla ,salámová metoda‘, kdy místo aby se opravila jedna trať najednou, opravují se po párkilometrových úsecích a podobně. Takže prostor pro úspory peněz tam je, aniž by byla ohrožena bezpečnost.“

Opravy tratí i nádražních budov

Jiří Svoboda také upozornil na to, že téměř po celý rok bude kvůli pokračující modernizaci přerušen provoz mezi Brnem a Blanskem. Jezdit se naopak začne na úsecích čtvrtého železničního koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi a také Soběslaví a Doubím. Železniční síť se tak rozroste o nových 28,7 kilometru a sedm zastávek.

Úsek Sudoměřice - Votice severně od Tábora by měl být zatím nejodvážnější železniční stavbou poslední dekády s alespoň některými prvky vysokorychlostní tratě.

Na úseku se totiž zavádí evropský vlakový zabezpečovací systém, takzvané ETCS a řízení na dálku. Vlaky mohou jezdit až dvousetkilometrovou rychlostí. 

Po nové přeložce na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje začnou jezdit vlaky zkraje letních prázdnin. Předtím čeká cestující zhruba tříměsíční výluka. Rychlost vlaků se pak zvýší na sto šedesát kilometrů za hodinu. 

„Co se týče rychlosti vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině, to se bude vázat na výhradní provoz systému ETCS, čili v současné době to tak nebude, ale stavebně se to připravovalo na dvě stě kilometrů v hodině,“ vysvětluje Svoboda.

Ještě letos se otevře další část železničního koridoru na jihu Čech mezi Doubím a Soběslaví, i tady se počítá s rychlostí vlaků dvě stě kilometrů v hodině.

Trend zrychlování železniční dopravy potvrzuje také ministr dopravy Martin Kupka: „Je možné očekávat, že se nadále bude investovat, nejenom u nás v České republice, ale i v ostatních státech, do zrychlování železničního spojení.“

Změny ve vedení SŽ ministr nechystá

V loňském roce správa podle Svobody dokončila modernizace a opravy sedmadevadesáti kilometrů tratí, zabezpečení železničních přejezdů a dále rekonstrukci třiasedmdesáti nádražních budov v hodnotě dvou miliard korun. V závislosti na schválení státního rozpočtu plánuje letos správa opravy dalších nádražních budov. Například rekonstrukce památkově chráněného nádraží v Chebu, které je v provozu od roku 1962, vyjde přibližně na 800 milionů korun. V plánu je letos zahájit také obnovu památkově chráněné budovy v Bečově nad Teplou přibližně za sedmdesát milionů korun. 

Ministr Kupka řekl, že k prioritám vlády patří vysokorychlostní tratě. Během letošního roku chce předložit věcný záměr zákona, který by se rychlodráhám věnoval. Zároveň chce zintenzivnit přípravu a propagaci jednotlivých projektů.

Kupka dodal, že změny ve vedení Správy železnic zatím nechystá. Promění se ovšem zastoupení ve správní radě organizace, které jmenovala předchozí vláda. Loni se členem rady stal například bývalý ministr dopravy Dan Ťok. Změny ve správní radě, která schvaluje zásadní činnosti organizace včetně její koncepce, hospodaření nebo organizační struktury, se podle Kupky uskuteční zhruba do jednoho až dvou měsíců. Konkrétní jména ale neřekl.

Jaké jsou další plány

Ministr Kupka v pořadu Události, komentáře zmínil, že k zahájení stavby dlouho chystaného spojení z centra Prahy na Letiště Václava Havla a do Kladna dojde letos. Stejně tak i spojení Lanžhot – Kúty.

U složitých staveb by si představoval, že by příprava neměla trvat déle než pět let (nyní v průměru třináct let). Vyjádřil také přesvědčení, že první kilometry vysokorychlostní železnice budou hotovy před rokem 2030.

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) v pořadu uvedl, že za klíčové dopravní stavby v regionu považuje nové severojižní spojení města, dále takzvaně prodlouženou Místeckou a nový most na Hlučínsko. Dodal ještě opravu dálnice do Bohumína a Polska.

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) věří, že kraji vysokorychlostní trať pomůže. Zvýšit by se podle něj měla také kapacita silnice ze Šluknovského výběžku na Prahu a dále vyřešit splavnění Labe.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...