Společnost Airbnb vstoupila na burzu ve velkém stylu. Zdvojnásobila svou cenu

Cena akcií zprostředkovatele ubytování Airbnb zahájila první den svého obchodování na burze Nasdaq na více než dvojnásobku ceny z primární veřejné nabídky (IPO) a obchodování uzavřela se ziskem 112,8 procenta na 144,71 dolarech. Byla to tak největší IPO americké společnosti v letošním roce.

Firma stanovila v rámci primární veřejné nabídky před vstupem na burzu cenu svých akcií na 68 dolarů za kus. Určila tak svou celkovou hodnotu, zahrnující i cenné papíry jako opce a akcie s omezenými právy, na 47,3 miliardy dolarů (1,03 bilionu korun). Na konci čtvrtečního obchodování se pak tržní kapitalizace pohybovala přes 86 miliard dolarů, uvedl server americké byznysové televize CNBC.

Dosažený dvojnásobek ceny z IPO znamená pro firmu velký návrat na výsluní vzhledem k tomu, že letos zažila prudký pokles rezervací a rušení objednávek kvůli koronaviru. Pandemie přiměla vlády zakázat cestování a zavést řadu omezujících opatření. V dubnu, kdy firma získala finance od soukromých investorů, se její ocenění pohybovalo kolem 18 miliard dolarů.

„Navzdory 'lockdownovému' roku, který drtí sdílené služby spojené s cestováním, se Airbnb odhodlalo k odvážnému kroku veřejného úpisu akcií,“ podotýká hlavní analytik CapitalPanda Jozo Perić s tím, že během prvního dne obchodování se tržní kapitalizace firmy vyšplhala i na 101 miliard dolarů, i když nakonec uzavřela níž.

Cenový skok

Situace je o to pozoruhodnější, že Airbnb nabídkovou cenu před vstupem na burzu několikrát zvýšila. Plánovala prodat přibližně 51 milionů akcií. Teprve na začátku týdne cenové rozpětí zvedla z dříve plánovaných 44 až 50 dolarů za kus na 56 až 60 dolarů za kus. 

O vstupu firmy na burzu v letošním roce se mluvilo dlouho, plán ale zbrzdila koronavirová krize, kvůli které se podnikání firmy prudce zhoršilo. Ve třetím čtvrtletí se ale podniku již podařilo dostat do zisku, který činil 219 milionů dolarů. Za devět měsíců letošního roku ale firma vykázala ztrátu 697 milionů dolarů a výnosy jí klesly o 32 procent na 2,5 miliardy dolarů. Airbnb se zatím nikdy nepodařilo vykázat celoroční zisk, upozornila agentura AP.

Airbnb sídlí v San Francisku a své služby začal oficiálně nabízet 11. srpna 2008 pod názvem AirBed & Breakfast (nafukovací matrace & snídaně), který pak zkrátila na Airbnb. Nyní firma nabízí ubytování zhruba ve třinácti tisíci městech ve více než 180 zemích.

Mezi investory Airbnb patří mimo jiné herec Ashton Kutcher, investiční firmy General Atlantic, TPG, Hillhouse Capital či Vanquard Group a Fidelity Investments.

Za dvanáct let své existence se služba Airbnb rozšířila do stovek amerických měst a přetvořila je v centra prázdninových pronájmů. Na rostoucí popularitu platformy ale po celé zemi reagují lokální iniciativy, jejichž cílem je zajistit, aby obce měly v oblasti krátkodobých pronájmů poslední slovo, píše list The Wall Street Journal (WSJ). 

I když se na jaře zdálo, že pandemie způsobená koronavirem pro firmu skončí katastroficky, nakonec koronavirus vedl k výraznému zvýšení poptávky o pronájmy v oblíbených destinacích v dojezdové vzdálenosti. V srpnu byla podle společnosti polovina všech jí zprostředkovaných pronájmů v okruhu do 480 kilometrů od hostova bydliště.

„Kvůli probíhající pandemii je před námi velká nejistota. Airbnb však s průběžnou další normalizací života a ekonomiky obecně jeví známky rychlého oživení. Pokud porovnáme stávající podnikání, způsob, jakým společnost řeší potíže, konkurenceschopnost a specifický segment trhu, kde působí, budoucnost vypadá růžově,“ míní Perić.

Omezení a úřady

Společnost Airbnb potenciální investory však varovala, že největší problém pro ni v USA i na celém světě představuje nevole místních lidí společně s nevýhodnými lokálními zákony. Boje o Airbnb propukají v jednom městě za druhým. V případě, že místní úřady hromadně krátkodobé pronájmy omezí, může to pro společnost znamenat zvýšení nákladů a pomalejší růst, než jaký předpokládala.

Mezi americká města, která zpřísnila pravidla týkající se krátkodobých pronájmů, se řadí Denver, Boston či kalifornská Santa Monica. V Arizoně, kde úřady přišly kvůli prosazenému zákonu o možnost dohledu nad krátkodobými pronájmy, se minimálně dva zákonodárci snaží právní normu z roku 2016 zvrátit. Senátor John Kavanagh říká, že zákon byl prezentován jako možnost pro „stárnoucí pár přivydělat si pár dolarů tím, že pronajímá svoji volnou ložnici“. Jenže podle Kavanagha to tak ve skutečnosti nefunguje.

Například podle starosty Jerryho Biena-Willnera se do lukrativní obce Paradise Valley přiléhající k arizonskému Phoenixu nahrnuli investoři a skočili po nemovitostech, aby je pronajímali přes Airbnb. Údaje z Paradise Valley ukázaly, že 94 procent z nabízených krátkodobých pronájmů jsou samostatně stojící domy, v nichž majitel nežije. Napětí začalo podle starosty narůstat, když si lidé začali ve velkém stěžovat na domácí večírky a nárůst kriminality.

Další obyvatelé Arizony si stěžovali, že jejich nemovitosti ztrácejí hodnotu, protože nikdo kromě investorů si nechce koupit dům vedle krátkodobého pronájmu. V arizonské Sedoně, která je díky impozantním kaňonům populárním turistickým letoviskem, zničila podle starostky Sandy Moriartové poptávka po Airbnb trh s dlouhodobými pronájmy. Starostka uvedla, že z města se odstěhovalo tolik místních, že tam i musela zavřít základní škola.

V texaském Arlingtonu skupina matek v domácnosti dotlačila město, aby zavedlo omezení v určitých zónách. Za iniciativou stojí Jessica Blacková, která založila protestní facebookovou skupinu. „Protočí se nám tu spousta cizích lidí. Jako matky jsme ztratily pocit bezpečí a komunitní sounáležitosti. Měly bychom strach nechat děti jezdit venku na kole nebo posílat je samotné na autobus,“ vysvětlila Blacková. Poslední kapkou pro ni bylo, když se pozemek vedle toho jejího proměnil v dočasnou kulisu pro natáčení s generátory a ostrými světly.

Ve středu se na generálního ředitele Airbnb Briana Cheskyho obrátilo přes dvacet arizonských starostů a informovalo jej o neblahých dopadech krátkodobých pronájmů včetně velkých večírků za pandemie. Společnost ale uživatelům domácí večírky loni zakázala. Její mluvčí deníku WSJ sdělil, že před primární veřejnou nabídkou akcií se nemůže k nastíněným problémům vyjádřit. Dříve ale společnost argumentovala tím, že pomáhá majitelům zajistit stálý příjem a že nemovitosti v její nabídce přinášejí městům i státu příjmy z daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...