Soumrak „královny nebes“. Aerolinky British Airways vyřazují z provozu letadla Jumbo Jet

Britská letecká společnost British Airways se rozhodla ukončit provoz všech svých velkokapacitních letadel Boeing 747 přezdívaných Jumbo Jet. Reaguje tak na prudký útlum letecké přepravy v důsledku koronavirové krize. Firma je s 31 stroji největším provozovatelem těchto letadel na světě, informoval server BBC.

„S velkou lítostí můžeme potvrdit, že hodláme s okamžitou platností ukončit provoz celé naší flotily letounů 747,“ uvedl mluvčí podniku. „Vzhledem k útlumu v dopravě způsobenému globální pandemií covidu-19 je nepravděpodobné, že se naše velkolepá 'královna nebes' ještě někdy vrátí do komerčního provozu British Airways,“ dodal.

Letouny 747 tvoří přes deset procent celkové flotily British Airways, upozornila BBC.

Agentura Bloomberg začátkem července informovala, že Boeing se chystá produkci letounů 747 ukončit. Boeing tato letadla vyrábí zhruba 50 let, poslední letoun z nejnovější řady 747-8 by podle zdrojů agentury Bloomberg měl továrnu firmy v Seattlu opustit zhruba za dva roky.

Boeing 747-100 (Jumbo Jet)
Zdroj: Wikipedia.org

Letouny Jumbo Jet vstoupily do služby v roce 1970, jako první je na linku z New Yorku do Londýna začaly nasazovat aerolinky Pan Am. Během půl století se vyrobilo přes 1550 „sedmčtyřisedmiček“, v posledních letech ale o tento typ letadla zájem pomalu upadal,  a to i v důsledku příchodu Airbusu A380, kterému od podzimu 2007 patří pozice největšího letounu určeného k přepravě cestujících.

Během let prošel Boeing 747 řadou vylepšení, první varianta se jmenovala 747-100 a přes verze 200 a 300 vedla cesta ke „čtyřstovce“, která byla zařazena do služby koncem 80. let. Nejnověji se v roce 2010 představila verze 747-8.

Boeing i Airbus ruší místa

Letos výrobce letadel tvrdě zasáhla koronavirová krize, která vedla k prudkému omezení letecké dopravy. Boeing na konci května oznámil, že hodlá zrušit asi deset procent pracovních míst, což se dotkne zhruba 16 tisíc zaměstnanců.

Evropský konkurenční výrobce letadel Airbus pak představil plány na zrušení 15 tisíc pracovních míst. To odpovídá více než deseti procentům jeho celkové pracovní síly. Podnik zároveň uvedl, že s návratem letecké přepravy na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nepočítá dříve než v roce 2023. Varoval také, že by to mohlo být až v roce 2025.

Nadále se chystá vyrábět všechny modely, „ale pomalejším tempem“, řekl na konci června šéf společnosti Guillaume Faury. Společnost ale hledá všude, kde může, aby se ušetřilo. „Obracíme každý kámen,“ řekl deníku Die Welt generální ředitel společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 55 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...