Sněmovna z dostavby Dukovan vyloučila firmy z Ruska a Číny. Bezpečnostní dotazník pro uchazeče je hotov

Nahrávám video
Události: Dostavba Dukovan
Zdroj: ČT24

Stát pro stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude smět využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, Čína ani Rusko mezi ně nepatří, rozhodli poslanci. ČEZu už byla odeslána finální podoba takzvaného bezpečnostního dotazníku k zhodnocení uchazečů o tuto stavbu. Posoudily jej resort vnitra i bezpečnostní složky, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Očekává, že ČEZ dotazník obratem pošle uchazečům.

Dotazník mají dostat pouze francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. Garantovat to má podle dřívějšího Havlíčkova vyjádření vládní usnesení i zadávací dokumentace, ve které jsou uchazeči, s nimiž bude stát jednat, výslovně uvedeni. Následného tendru se tak nebudou moci zúčastnit jiné firmy, a to ani v roli subdodavatelů. Stát v minulosti z dalších zájemců vyloučil firmy z Ruska a Číny.

„Byl odsouhlasen finální text takzvaného bezpečnostního dotazníku, byl to ten očekávaný potvrzující text od ministerstva vnitra a šesti úřadů. Finální znění bezpečnostního dotazníku je v tuto chvíli v souladu s ministerstvem vnitra, průmyslu a bylo odesláno v minulých dnech společnosti ČEZ. Předpokládám, že ho obratem pošle jednotlivým uchazečům,“ poznamenal Havlíček.

„Průběžně se s uchazeči jedná, zejména společnost ČEZ. Pokud sem přijede nějaký vrcholný představitel, jsme připraveni ho přijmout a činíme tak. Je to už v tuto chvíli v rukou ČEZu. Všichni jsou s tím dostatečně dobře seznámeni, akceptují tuto variantu,“ dodal ministr.

Sněmovna vyloučila firmy z Ruska a Číny z dostavby Dukovan

Sněmovna ve středu zároveň rozhodla, že stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny; využít může pouze  technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Zákon teď projedná Senát, který do ní má začlenit pasáže o bezpečnostních zárukách.

Vicepremiér Havlíček s úpravou souhlasil. Opozice díky této dohodě o uzákonění bezpečnostních záruk přestala po půl roce blokovat schválení normy o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice, která se týká financování dostavby dukovanské elektrárny. Zákon, který dolní komora projednávala od loňského června, má nabýt účinnosti od ledna 2022. 

Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího opozičního ustanovení zákona smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti. 

Vláda už v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že takzvaný bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN.

Proti vyřazení ruských nebo čínských firem byli komunisté. Podle Leo Luzara (KSČM) se stal zákon obětí účelových geopolitických hrátek, kvůli nimž se cena elektřiny do budoucna pro české uživatele zvýší. Tato tvrzení označil pirátský poslanec a jaderný inženýr Petr Třešňák za „soubor demagogií“.

Sněmovna na podnět komunistů a Pirátů k zákonu přijala doporučení vládě, aby pro dostavbu dalšího jaderného bloku v České republice „vypsala otevřené mezinárodní výběrové řízení tak, aby zajistila co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost“. Vítězná nabídka by zároveň měla maximálně využít české dodavatele a stabilní a udržitelnou nízkou cenu elektrické energie.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Calla uvedly, že sněmovna vydala svým souhlasem vládě bianco šek na nový jaderný reaktor v Dukovanech. „Celý zákon jen ukazuje, že jaderná energetika se stala nekonkurenceschopnou a neobejde se bez štědré veřejné podpory,“ řekl energetický konzultant sdružení Calla Edvard Sequens. „Senát je nyní na tahu a může alespoň omezit navržené výkupní ceny elektřiny tak, aby dopady na spotřebitele nebyly příliš velké,“ dodal.

Vládou navrhovaný zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 21 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...