Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
Podle Havla se „smrskflace“ týká poměrně širokého spektra výrobků. Nejde ale prý o novou praktiku, uplatnila se také za minulého režimu. „Je to samozřejmě určitá forma zdražení,“ podotýká. Podle něj se také využívá toho, že ne každý spotřebitel má čas a chuť zkoumat obaly.
„Je to praxe, která není jenom v České republice. Kdybychom toto nějakým způsobem regulovali, tak bychom mohli znevýhodnit naše výrobce,“ sděluje. Jde podle něj také o reakci na demografické změny. „Stále více lidí žije samo, rodiny nemají tolik dětí, takže je to svým způsobem reakce na to, že lidé už vlastně nechtějí velká balení,“ podotýká. „Menší obal znamená menší odpad,“ dodal také Havel.
„Rozumím tomu, že se to dělá třeba i kvůli plýtvání jídlem, (...) ale spíš si myslím, že v případech z poslední doby, které přibývají, se jedná o potřebu promítnout zvýšené náklady,“ sděluje Pražák s tím, že mezi tyto náklady se počítají poplatky za obaly či odpady, zvýšené ceny energií i růst mezd. Právě část cen za energie by podle něj mohla vláda dotovat. Strany vládní koalice svého zástupce do Událostí, komentářů nevyslaly.
Privátní značky
„Okolní státy některým potravinářským subjektům dokáží část energií i dnes ještě pořád dotovat. Potom jsou naši potravináři nekonkurenceschopní a ostatní k nám valí zahraniční výrobky za nižší ceny, což si myslím, že je špatně,“ prohlašuje Pražák. Podle Havla by cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti mohlo být snížení DPH, jde ale o citlivé téma, protože by to znamenalo významný propad příjmů státní rozpočtu.
Podle Pražáka by se měly kontrolní orgány zaměřit na takzvané privátní značky. „Po třech čtyřech týdnech zjistíte, že výrobek, který je privátní značkou, najednou není český a je třeba z Polska. To si myslím, že je špatně,“ míní. Havel prohlašuje, že v Česku je podíl privátních značek nižší, než je průměr v Evropské unii.
„Privátní značky jsou v průměru podle statistik o 23 procent levnější než značkové výrobky, to znamená, že se tím trochu vychází vstříc spotřebiteli, který se snaží šetřit,“ dodává Havel.
