Smlouva s ČEZem o výstavbě jaderného bloku je pro stát lepší než dávat garance, uvedl Babiš

Nahrávám video
Projev premiéra Andreje Babiše na jaderné konferenci
Zdroj: ČT24

Kvůli stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech je pro stát výhodnější uzavřít s ČEZem zvláštní smlouvu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na konferenci k budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Podle Babiše by původně navrhovaná vládní garance neumožnila dostatečnou kontrolu. Díky smlouvě by mohl stát dohlížet na podmínky stavby, od investice odstoupit nebo od firmy ČEZ projekt převzít. Dohoda má být uzavřena letos, upřesnil vládní zmocněnec Jaroslav Míl s tím, že dokončení výběrového řízení podle něj může nastat v roce 2024.

„V situaci, kdy Česká republika nemá ČEZ ve výlučné kontrole a zároveň je díky historickým zásahům EU a vlád okolních zemí otřesena důvěra ve fungování trhu s elektřinou, musí být základním cílem státu získat kontrolu výstavbou nového jaderného zdroje,“ poznamenal Babiš.

Cestou podle něj je, pokud stát s ČEZem uzavře smlouvu o výstavbě nového jaderného zdroje. „Je to jednodušší a pro spotřebitele výhodnější cesta než státní garance, která v logice toho, jak by byla poskytována, by byla de facto bianco šekem,“ dodal.

Česko by se mělo poučit ze zemí, kde se budování zpozdilo a prodražilo, míní premiér

Spotřebitel by neměl být zatížen vícenáklady způsobenými nezvládnutím a prodlužováním projektu, které nezpůsobil stát či regulatorní opatření mimo Českou republiku, prohlásil premiér. Nést je má ČEZ jako investor. „Stát bude po předložení nabídek na výstavbu nového jaderného zdroje informován o celkových nákladech investice a bude mít možnost přijmout adekvátní rozhodnutí o pokračování či naopak zastavení plánované výstavby pro případ, kdy by výsledná cena elektrické energie pro spotřebitele nebyla na společensky a hospodářsky přijatelné úrovni,“ uvedl.

Podle Babiše je nutné neprodleně spustit první etapu, v níž ČEZ musí získat povolení k umístění bloku s ohledem na atomový zákon, územní rozhodnutí pro výstavbu v lokalitě Dukovany a zorganizovat výběrové řízení na dodavatele. „Naší preferencí je, abychom v České republice postavili moderní jaderný zdroj tříapůlté generace. Bedlivě však sledujeme i slibný rozvoj v oblasti středně velkých bloků s výkonem okolo 500 megawattů. V neposlední řadě nás zajímá ponaučení z výstavby ve Finsku, Francii, Spojených státech, ale i na Slovensku, v Bulharsku nebo Abú Dhabí, v kterých došlo ke zpoždění a prodražení. Tomu chceme u nás za každou cenu předejít,“ přiblížil.

Smlouva státu s dceřinou společností ČEZ Dukovany II by měla být uzavřena v letošním roce, přiblížil vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Předpokládá dlouhá jednání s Evropskou komisí o podpoře ze strany EU. „Bez dohody s Komisí se výsledku těžko přiblížíme,“ uvedl.

Samotný tendr na stavbu by podle něj mohl být vypsán koncem roku 2020, vše ale záleží na rychlosti jednání s Bruselem. Odhaduje proto, že zahájení výběrového řízení může být posunuto na rok 2021. Zhruba po třech letech, tedy v roce 2024, by měla vláda dostat výsledek tendru a rozhodnout o zhotoviteli stavby.

„V letech 2024 až 2029 by to pak bylo o podepsání smlouvy, procesu získání stavebního povolení a rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které umožňuje zahájení výstavby,“ dodal Míl.

„Ušetřili bychom si plno problémů.“ Babiš lituje privatizace ČEZu

Babiš posléze dodal, že detaily smlouvy ještě domluveny nejsou. „Hledáme nějaký model, aby minoritní akcionáři ČEZu neměli pocit, že jsou poškozeni. Zásadní chyba se stala hned po revoluci, kdy jsme dali ČEZ do kuponové privatizace. To se nemělo nikdy stát. Mohla to být naše stoprocentní dcera, a potom bychom si byli ušetřili plno problémů,“ dodal. 

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš ve svém vystoupení uvedl, že si myslí, že zmiňovaná smlouva by mohla komplexně pokrýt jak práva, tak povinnosti ČEZu jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí. „Dnes je ten správný a nejvyšší čas najít shodu na tom, jakým způsobem v České republice obnovu a další výstavbu jaderných bloků realizovat a financovat,“ uvedl Beneš.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) zmínila význam českého projektu v evropském kontextu. Jadernou energetiku podle ní oslabí připravovaný odchod Velké Británie z EU a uvidí se, jakou cestou se Evropa vydá. Zmínila i již dříve nadnesenou možnost prodloužení životnosti jaderných bloků v Dukovanech.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v tuzemsku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZu. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal. Podle Míla je podmínkou stavby nového jaderného bloku široká politická podpora.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Zástupci firem ve čtvrtek ve sněmovně představí své projekty. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...