Situace je kritická, stagnace je vážná a hluboká, zaznělo v debatě o Česku a jeho budoucnosti

Nahrávám video
Pilip, Špicar a Pilný hovořili o strategické vizi pro Česko
Zdroj: ČT24

Česko zaostává za Polskem, ztrácí dynamiku a vytváří strategie rozvoje do budoucnosti, které ale pak nenaplňuje, vyplynulo z debaty viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara s bývalými ministry financí Ivanem Pilipem a Ivanem Pilným v Událostech, komentářích. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) v Interview ČT24 prohlásil, že v pátek avizované stategické priority Česka nyní čekají na politiky, kteří se na nich musejí shodnout napříč stranami.

Vláda a podnikatelé v pátek probírali vize budoucnosti Česka. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil potřebu shody na prioritách. Chce, aby stát investoval třeba do dopravy a energetiky, hodlá snížit byrokracii a zlepšit systém vzdělávání. Debata probírala dlouhodobé obavy tuzemských firem. Ty mluví o ztracené dekádě a varují před zastavením ekonomického růstu, pokud se Česko nezaměří na inovace a produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Podle Špicara je situace kritická a stagnace Česka je vážná a hluboká. „My jsme v situaci země, která začíná zaostávat za těmi, kterým jsme ukazovali záda v devadesátých letech,“ říká Špicar s tím, že se propadáme za Polskem například tím, že naše dostavba dopravní infrastruktury je „totální katastrofa“. Poláci prý mají navíc silný kapitálový trh a dokázali liberalizovat imigrační politiku.

Také Pilip a Pilný zmínili Polsko, kterému se podle nich podařilo zaujmout silnou pozici v Evropské unii. „Souhlasím s tím, že v minulosti Česká republika měla dva velké cíle: stabilizovat systém po roce 1989 a ukončit jeho základní proměnu, což se povedlo, a vstoupit do západních, mezinárodních struktur EU a NATO, což se také povedlo a myslím, že to bylo klíčové. Co se nepovedlo, je toto členství v mnoha věcech využít,“ myslí si Pilip. Důsledkem je tak podle něj ztráta dynamiky, jíž v poslední době vidíme.

Mnoho koncepcí jen na papíře

Česko se mělo posouvat kupředu už díky mnoha minulým stategickým koncepcím, podle Zajíčka však stále můžeme patřit ke špičce v mnoha oblastech. Podotkl, že v devadesátých letech jsme právě dominovali státům střední a východní Evropy, po třiceti letech se ale „vyčerpal potenciál“. Nyní je prý potřeba jasná vize do budoucnosti, na níž je potřeba co nejširší shoda. Podnikatelé a zástupci zaměstnanců ji prý mají, musí se k nim ale přidat i politici.

„Je zřejmé, že dohoda mezi sociálními partnery (…) tady existuje (…), v tuto chvíli záleží na politické reprezentaci,“ sdělil s tím, že pokud neexistuje legislativní kapacita navrhnout novou koncepci, mohou poskytnout svoje odborníky a legislativce. „Návrhy zákonů a vyhlášek a dalších opatření jsme schopni zpracovat a mnoho z toho připraveno máme,“ doplnil prezident Hospodářské komory.

Nahrávám video
Interview ČT24: Zdeněk Zajíček
Zdroj: ČT24

Pilný uvedl, že když byl ve vládě, existovaly desítky strategií, ale problémem bylo, že nebyly nikdy realizovány. „Popsala se spousta papírů, udělaly se různé komise (…), ale nikdy se na to nebere ohled, vítězí politika,“ prohlásil. Když je prý hodně priorit, tak vlastně není žádná.

„Je naší prioritou nákup F-35, o kterém se nemluví, je naší prioritou vzdělávání, kde bude rozpočet příští rok ořezán a budeme si na to muset půjčovat, jsou naší prioritou věda, výzkum a inovace, když stát snižuje výdaje? Co je naší prioritou? Nemáme jich příliš?“ ptal se. Také prohlásil, že horizontem každé vlády jsou maximálně čtyři roky a zatím se nenašla taková, která by „realizovala strategii, která by přesáhla její horizont“.

Šest klíčových priorit

Premiér jako prioritu označil šest oblastí, které mají potenciál změnit zemi: dopravu, energetickou infrastrukturu, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích, jako je umělá inteligence. A právě do těchto oblastí by měla směřovat velká část strategických investic. Vyzval proto k dostavbě dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Na strategických prioritách se premiér shodl se zástupci podnikatelů. Konkrétní kroky bude řešit výbor pro strategické investice. Na zmíněné konferenci například padla myšlenka oddělit strategický rozpočet státu od běžného hospodaření, aby se tak tyto peníze nepřesunuly třeba na provozní výdaje. Podle Zajíčka to vzešlo z diskuze s ekonomy a je to klíčové.

„(Ekonomové, pozn. red.) říkají: Tohle jsou obrovské investice v tisících miliardách, pokud se bavíme o energetické a dopravní infrastruktuře. (…) Buď budeme pomalu investovat v následujících třiceti letech a (…) dostavíme vysokorychlostní tratě v roce 2049, ale my nemáme takový čas. Jinak nás tratě v Evropě začnou objíždět nebo se postaví někde jinde. Potřebujeme je postavit do deseti let,“ sdělil.

Záměr strategického rozpočtu by měl být nadstranický a respektovaný různými vládami. Zajíček a podnikatelsko-zaměstnanecké organizace chtějí jednat například i s expremiérem Andrejem Babišem (ANO) a dalšími zástupci tohoto hnutí. „Pokud to skončí na vládní úrovni a opozice bude proti, opět se dostaneme do slepé uličky tak jako mnohokrát předtím,“ míní. Podle Pilného je ale dohoda mezi vládou a opozicí velmi obtížná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 18 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...