Silná koruna zlevňuje dovolené i dovoz zboží. Podle analytiků dosáhla vrcholu

Nahrávám video

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

K euru česká měna za půl roku zpevnila zhruba o pětatřicet haléřů, vůči dolaru dokonce o sedmdesát haléřů. A právě to zčásti kompenzuje na dovolené tamní zdražování, i když jinde ceny rostou většinou méně než v Česku. Průměrná míra inflace se v Evropské unii pohybuje kolem sedmi procent, v Česku je to jedenáct procent.

„Kurz eura je teď rozhodně lepší, koruna je silnější, hraje nám to do karet. Můžeme si dovolit o něco více věcí, ale stejně tak bychom utráceli — jsme na dovolené,“ řekl České televizi turista ve Slovinsku Jiří Prýmek.

Oproti loňským prázdninám ušetří on i další turisté z Česka asi osmdesát haléřů za každé euro. V zahraničí, stejně jako v České republice, ale většina zboží zdražila.

Koruna nejspíše dále posilovat nebude

Podle analytiků i centrální banky však koruna nejspíše dosáhla svého vrcholu. Kurz dále výrazně posilovat spíše nebude. „Já osobně bych se neostýchal, peníze bych si vyměnil, ať už jsou to eura nebo dolary. Protože nejen analytici velkých bank, ale i Česká národní banka predikuje, že by koruna měla vůči americkému dolaru i vůči euru v následujících měsících oslabovat,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Silná koruna ovlivňuje hlavně nákupy a cenu služeb přímo v zahraničí, kde lidé platí právě eurem. Zájezdy takto rychle nezlevňují. „Protože cestovní kanceláře si nasmlouvají ceny dopravy i ubytování třeba s půlročním předstihem, aby měly na letní sezonu dostatečné kapacity s pevně danou cenou, ale u některých zájezdů se již cena pozvolna snižuje a očekáváme, že tento trend bude pokračovat i nadále,“ ujasnila mluvčí cestovní kanceláře Invia Jiřina Ekrt Jirušková.

Kurz Kč/eur (červenec)
Zdroj: Investig.com / ČT24

Výkyvy v kurzu koruny výrazně ovlivňují i české podniky. Ty za každé utržené euro ze zahraničí dostávají méně. „Exportérům a importérům vždy hodně vadí výrazná volatilita, neboli kolísavost kurzu české koruny vůči dolaru a euru,“ okomentoval investiční stratég společnosti Conseq Michal Stupavský.

„My jsme exportně orientovaná ekonomika, pro exportéry znamená silná koruna to, že při vývozu svého zboží za něj dostávají méně peněz. To jsou potom peníze, které jim chybí na platy nebo investice,“ vysvětlil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Prognózy počítají se stabilním kurzem

Na silnou korunu spoléhá také centrální banka ve svém boji proti zdražování. I proto přislíbila, že kdyby česká měna začala výrazně oslabovat, je připravena kurz bránit a začít intervenovat.

Prognózy různých institucí, které porovnalo ministerstvo financí, počítají se stabilním kurzem české měny. Letos i v dalších letech se má držet pod čtyřiadvaceti korunami za euro. Spotřebitelské ceny letos průměrně porostou o jedenáct procent, příští rok by mělo tempo zdražování i díky silné koruně klesnout na tři procenta.

Růst výdělků příští rok klesne podle odhadu z letošních devíti procent na sedm. Při odhadované inflaci si ale lidé nyní za více peněz koupí méně, napřesrok by si už měli polepšit. Také útraty rodin se podle prognóz příští rok vrátí k růstu.

Ekonomové předpovídají, že se zlepší výkon celého hospodářství. Po letošní stagnaci by mělo příští rok posílit o více než dvě procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...