Senát zřejmě odmítne povinné kvóty na potraviny, podle ODS a STAN jsou nesmyslné

Nahrávám video

Zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech kritizují někteří senátoři, horní komora je zřejmě odmítne. Avizovali to senátoři z klubů ODS a STAN, které jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře. Zákonodárci kvóty označili za nesmyslné. Podle občanských demokratů by vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají jen velkým potravinovým výrobcům. S návrhem má problém i Evropská komise. Bude zkoumat, jestli kvóty neomezí volný pohyb zboží.

Senátoři ODS budou chtít zákon vrátit zpět do sněmovny s vypuštěním kvót, případně ho zamítnout. „Až budeme zákon o potravinách na senátorském klubu projednávat, budeme řešit otázku, zda je tam i něco dobrého, nebo je špatně celý,“ uvedl předseda senátorského klubu Zdeněk Nytra. Kvóty v novele podle něj ale nesmí zůstat.

Ani předseda ODS Petr Fiala se zavedením kvót nesouhlasí, jsou podle něj proti pravidlům evropského volného trhu a proti zdravému rozumu.

„Schválení povinného podílu prodaných českých potravin v obchodech s plochou větší než 400 metrů čtverečních považují senátoři za paskvil, který povede pouze ke zdražení základního sortimentu,“ řekl šéf senátorského klubu Starostů Petr Holeček.

Sněmovna novelu zákona o potravinách schválila na návrh poslanců SPD ve středu. Prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních by podle něj musely od příštího roku prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu. Kvóta by měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v České republice vyprodukovat. V mnoha případech ale Česko není soběstačné, jako v případě brokolice nebo vepřového masa.

„Já si myslím, že je to velice důležitý zákon. Jsem přesvědčen, že je to velmi dobrý signál pro naše zemědělce, potravináře, pěstitele a chovatele o tom, že je podporujeme. Je to také velmi dobrý zákon pro naše občany, pro spotřebitele, protože bojuje s dvojí kvalitou potravin,“ řekl ve čtvrteční 90' předseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).

Dopady zákona mohou být likvidační, tvrdí vinaři

Kvóty na potraviny rozdělily potravinářsko-zemědělskou veřejnost. Agrární komora a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků změnu podporují, naopak proti se staví potravinářská komora, vinařská unie nebo například České sdružení pro značkové výrobky.

Podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslava Koberny se stanovená procenta netýkají počtu těchto potravin, nýbrž hmotnosti. „My tu riskujeme, že v České republice se budou vyrábět pouze komodity levné a těžké. Těmi obchodníci samozřejmě splní tuto kvótu, budou zcela v souladu se zákonem. A všechny výrobky s vyšší přidanou hodnotou dovezou, a to je jeden z těch důvodů, proč my toto zásadně odmítáme,“ uvedl.

Podle vinařské unie je zákon ve sněmovnou schválené podobě pro domácí trh likvidační. Moravské a české vinice totiž pokrývají tuzemskou spotřebu maximálně ze třetiny, v letech slabých na úrodu i výrazně méně. Ani při nejlepší vůli proto prý není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů.

Na potenciální problémy spojené se zákonem upozorňují také některé obchodní řetězce. Mezi nimi společnost Albert. „Je zapotřebí uvědomit si, že dodavatelé, kteří vyrábí vícesložkové potraviny se pohybují na volném trhu. Velmi často nakupují suroviny v zahraničí a nakupují je tak, že nám nejsou schopni stále garantovat původ té dodáváné potraviny,“ upozornil mluvčí Jiří Mareček.

Nahrávám video

„Obáváme se, že tento návrh povede jednoznačně ke zdražování a ke snížení pestrosti nabídky pro zákazníky. Nerozumíme navíc tomu, jak chce stát s vážnou tváří požadovat vyšší povinná procenta českých potravin, než je aktuální procento dostupnosti českých primárních komodit,“ uvedli pro ČT zástupci společnosti Globus.

Jiný názor má firma Penny market. „Podpora českých dodavatelů a výrobků je jedním z pilířů naší činnosti a naší dlouhodobou strategií. Z hlediska sortimentu máme dlouhodobě vysoké zastoupení českých potravin,“ řekl mluvčí Tomáš Kubík. 

Zdražení potravin

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít ze zavedení kvót zisk jen velcí agrobaroni, pro občany se zdraží potraviny. Stanovení povinného podílu českých potravin na pultech podle svazu ohrozí dostupnost potravin jako celku a výrazně sníží výběr.

Kvůli omezení dovozu potravin ze zahraničí by přitom Česko mohlo podle Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávat odvetu, která se nemusí týkat jen potravin, ale třeba i automobilů. Svaz zákon nazval lex Agrofert a věří tomu, že ho Senát vrátí. Pokud by jej poslanci přehlasovali, nebude váhat s podáním žaloby k Ústavnímu soudu.

„Jakákoliv regulace tohoto typu vede k omezení soutěže, konkurence mezi dodavateli, a tudíž vede k omezení výběru pro spotřebitele, zvýšení cen a k omezení inovace produktu. To znamená, že jakkoliv lze regulovat, tak tato regulace je k neprospěchu konečných zákazníků,“ řekl právník a bývalý předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) Robert Neruda.

Agrofert, který je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v Česku, ve středu uvedl, že novelu zákona neinicioval. Firmu vlastnil do února 2017 premiér Andrej Babiš (ANO), poté ji převedl do svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.

Babiš ve středu ve sněmovně nebyl a poslance ANO za přijetí kvót kritizoval. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek ve středu večer v České televizi uvedl, že za přijetí  kvót dostal od premiéra vynadáno. Babiš podle něj vystoupil proti zákonu velmi negativně na klubu. 

Zákon kritizují země Evropské unie

Schválení kvót je kritizováno také ze strany Evropské unie. Osm členských zemí vyjádřilo už s předstihem, prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO), vůči rozhodnutí sněmovny výhrady. Podle nich půjde o diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném unijním trhu nepřípustná.

„Základním pilířem evropské integrace je volný pohyb zboží. A přímo v článku 34 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou zakázána jakákoliv kvantitativní omezení volného pohybu zboží. Toto je podle mého názoru typický příkad takového omezení,“ upozornil advokát Neruda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...