Šéf ČEZu odhaduje zdražení elektřiny o třetinu a plynu o polovinu i víc

Energetická společnost ČEZ zdraží od ledna elektřinu i plyn. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš odhaduje nárůst cen u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny, řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Zdražení se bude týkat zákazníků, kteří nemají cenu na příští rok zafixovanou. Firma změny oznámí prvního listopadu s platností od prvního ledna. Souvisí to i s regulovanou složkou, kterou také teprve zveřejní Energetický regulační úřad (ERÚ), dodal. Reakci na rostoucí ceny energií ale bude na svém jednání v pondělí odpoledne řešit i vláda.

„Odhadujeme, že na koncové faktuře, kterou dostávají domácnosti, se to může projevit zvýšením řádově o třicet procent oproti letošnímu roku,“ řekl HN šéf ČEZu. Připomněl, že velkoobchodní cena letos vzrostla v celé Evropě na rekordní úroveň. Důvodů je podle něj několik. „Jednak je to zdražení plynu, s nímž je cena elektřiny propojená, dále zdražily emisní povolenky a do toho se zvedla ekonomika po covidu, takže stoupla poptávka po energiích,“ podotkl.

Nárůst cen u plynu bude podle Beneše ještě vyšší než u elektřiny. „Tady je to opravdu dramatické. Nárůst bude vyšší než u elektřiny. Nejsme hlavní dodavatel, na to jsou tady jiní hráči, ale můj odhad je zdražení konečné faktury o polovinu až dvě třetiny,“ řekl.

Ceny stoupají do rekordních výší, ERÚ prověřuje stabilitu dodavatelů

Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše, některé ceníky dodavatelů zdražují o desítky procent či násobně. Kromě dopadu na spotřebitele způsobila situace problémy také některým dodavatelům. V minulém týdnu oznámily ukončení činnosti firmy Bohemia Energy se zhruba devíti sty tisíci odběrateli, Kolibřík energie s osmadvaceti tisíci klienty a A-PLUS Energie obchodní se 150 odběrnými místy.

Největší dodavatelé energií typu ČEZ, PRE, E.ON nebo innogy evidují v posledních dnech obrovský zájem od zákazníků některých menších dodavatelů, některé firmy hovoří až o tisících nových poptávek denně. Podle Beneše se lidé nemusí bát, že je ČEZ odmítne. „Lhal bych ale, kdybych tvrdil, že máme dopředu nakoupenou elektřinu pro ty, kdo nebyli dosud našimi zákazníky. Noví klienti tedy mají už nyní ceny vyšší, ale neodmítneme je,“ dodal.

Energetický regulační úřad nyní začal prověřovat stabilitu dalších dodavatelů, aby se situace z minulého týdne ve velkém neopakovala. Všech 434 licencovaných dodavatelů elektřiny a plynu by mělo doložit, že mají dostatek energií odpovídajících závazkům a také že jsou schopni si rozebrat zákazníky po společnostech, které skončily.

„Budeme se snažit vyhodnotit všechny došlé odpovědi a upomínat ty, které nedostaneme. Pokud neodpoví, nastupuje institut pokuty z energetického zákona. Maximální limit je kolem 15 milionů korun,“ shrnul předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Vláda bude jednat o změnách DPH a zrušení poplatků za obnovitelné zdroje

Cenami energií se bude na pondělním zasedání zabývat vláda. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jde o snížení DPH z 21 procent „možná až na nulu“, ale také energetické šeky. „Nárůst cen budeme domácnostem kompenzovat speciálním příplatkem,“ objasnil. Šeky by měly dostat nízkopříjmové domácnosti, v minulosti se zmínil o 800 tisících domácností.

Opozice, respektive strany, které jednají o sestavení nové vlády, mají vůči oběma chystaným krokům výhrady. Podle premiérského kandidáta koalice SPOLU Petra Fialy (ODS) může myšlenka na snížení DPH narazit u Evropské komise.

Domácnosti, které by mohl růst cen energií nejvíce ohrozit, by chtěl Fiala podpořit, ale jinou formou. „Nám by připadalo mnohem lepší využít sociální dávky, které zde jsou, třeba příspěvek na bydlení,“ uvedl Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...