Schodek rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku České republiky, loni v únoru byl schodek 27,4 miliardy korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta, a výdaje naopak vzrostly o 18,1 procenta.

Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.  

Bilance státního rozpočtu (leden až únor, v mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 83,9 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně klesly o 12,3 miliardy na 217 miliard korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 19,5 miliardy na 184,4 miliardy korun.

Saldo státního rozpočtu leden až únor (v mld. Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo ke konci února meziročně o 5,7 miliardy na 43,3 miliardy korun. Nižší příjmy byly podle úřadu vedle změny rozpočtového určení daní způsobeny také nižšími sazbami daně na stravovací služby a další služby a zboží od května a července 2020 a na teplo a chlad od ledna 2020 a restriktivními protipandemickými opatřeními. „Únorové inkaso bylo ovlivněno i nižším počtem pracovních dní,“ uvedlo MF.

Celkové výdaje rozpočtu ke konci února pak meziročně stouply o 46,4 miliardy na 303,1 miliardy korun. Hlavními důvody vysokého tempa růstu výdajů je realizace vládních priorit a podpora vyplácená v souvislosti s epidemií koronaviru, jak ministerstvo financí (MF) informovalo, ze státního rozpočtu šlo na boj s pandemií od loňského března do konce letošního února 249,6 miliardy korun.

Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 157,5 miliardy korun.

Příjmy státního rozpočtu za leden až únor (v mld.Kč)
Zdroj: Ministersto financí ČR

Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 24,2 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 67,9 miliardy korun. Za letošní leden až únor MF celkovou pomoc vyčíslilo na 31,5 miliardy korun. 

V případě výdajů rostly především běžné výdaje. Na běžných výdajích stát ke konci února vydal 291,1 miliardy korun, meziročně o 42,3 miliardy více. Kapitálové výdaje meziročně stouply o 3,5 miliardy na 11,9 miliardy korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci února 116 miliard korun, meziročně o 6,8 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 88,9 miliardy korun.

Analytici čekají nadále schodek rozpočtu 400 až 450 miliard

„Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením,“ komentuje výsledek ekonom Komerční banky (KB) František Táborský.

Pro letošek tak stále počítají analytici KB s deficitem stáního rozpočtu ve výši čtyři sta miliard korun, celkové veřejné finance by tak prohloubily loňský rekordní deficit na 6,5 procenta HDP. „Nicméně aktuální vývoj pandemie a reakce vlády vytváří riziko pro naši prognózu ve směru hlubšího deficitu. Březnový výsledek státního rozpočtu ukáže, jakým způsobem zareagovala ekonomika na další vládní opatření a do jaké míry se budou naplňovat nově představené kompenzační programy, které by vytvářely další náklady pro státní rozpočet,“ dodal.

Analytik Raiffeisenbank Vír Hradil upozornil, že nedávné zrušení konceptu superhrubé mzdy a nižší efektivní zdanění výdělků fyzických osob již lze pozorovat na nižším výběru daně z příjmů. Ten totiž klesl meziročně o 7,7 miliardy korun na 166,8 miliardy korun.

„Trajektorie státních financí tak pokračuje v podobném trendu, jakým končila loňský rok. Daňové příjmy se v prvních měsících nevyvíjely vzhledem k okolnostem nijak tragicky a rekordní deficity byly poháněny hlavně rekordními výdaji. Aktuální zpřísnění restrikcí ovšem může skrze další utlumení ekonomické aktivity zasáhnout právě i příjmovou stranu a situaci dále zhoršit. Přesto čekáme, že se letošní deficit spíše než ke schváleným pěti stům bude blížit čtyři sta miliardám korun,“ uvedl Hradil.

Plnění státního rozpočtu hned zkraje roku podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy naznačuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek než v roce 2020, kdy byl 367,4 miliardy korun. „V únorovém plnění se na rozdíl od letošního lednového projevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Tyto dva faktory letos v dalších měsících citelně přispějí k rychlejšímu prohlubování schodku, než jaké by nastalo, pokud by tato opatření loni v rámci daňového balíčku schválena nebyla. Právě kvůli dopadům daňového balíčku je třeba počítat se schodkem až kolem úrovně 450 miliard,“ uvedl.

 Na celý letošní rok je nově schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Novela, kterou prezident Miloš Zeman minulý týden podepsal, již zohledňuje změny daní od počátku letošního roku a potřebu peněz na boj s pandemií. Původně byl rozpočet schválen s deficitem 320 miliard korun.

Za celý loňský rok ovlivněný dopady pandemie skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...