Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Nahrávám video

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.

Šéfka státní kasy prohlásila, že zástupci podnikatelských svazů a spolků upřednostňují výhodnější odpisy před snížením firemní daně o dvě procenta. Změna u odpisů by měla dle ní konkrétní dopad na zrychlení hospodářského růstu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) k celé věci uvedl, že ještě není úplně jasné, která varianta to nakonec bude.

Daň z příjmu firem je velmi výnosná

Inkaso od firem patří k nejvyšším daňovým příjmům státu. Nejvíce přináší pojistné na sociální zabezpečení (v roce 2025 na něm bylo vybráno 806 miliard korun), druhá je DPH (loni 414 miliard) a třetí právě daň z příjmů právnických osob (loni 221 miliard).

Podle ministerstva financí by slíbeným snížením daně rozpočet přišel až o 21,8 miliardy ročně. Peníze by zůstaly firmám. Zrychlení odpisů namísto snížení daně upřednostňuje i opozice. Zároveň ale kritizuje hnutí ANO, že připouští nedodržení důležitého předvolebního slibu.

Návrh programového prohlášení vlády České republiky, listopad 2025
(pdf, 611 kB)
Stáhnout

Růst daně z příjmu firem z devatenácti na jednadvacet procent prosadil kabinet Petra Fialy (ODS) před téměř dvěma a půl lety. Poprvé pak firmy zaplatily vyšší daň za rok 2024.

Babišova vláda, která nedávno tu Fialovu vystřídala, slíbila v programovém prohlášení jak pokles firemní daně („Snížíme daň z příjmů právnických osob na 19 procent, abychom podpořili podnikání, investice, atraktivitu Česka a tvorbu pracovních míst“), tak i rychlejší odepisování firemního majetku („Zavedeme rychlejší a efektivnější daňové odpisy investic.“)

Ministryně nyní uvádí, že splnění obou slibů z programového prohlášení by bylo pro stát příliš drahé. „Ty argumenty jsou pádné, takže jsme se o tom začali bavit už i s panem premiérem. A vnímáme oba dva, že to má velkou relevanci. Abychom udělali obojí, to říkám otevřeně, by rozpočtově bylo velmi, velmi náročné,“ přiznává Schillerová

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) by vláda mohla prosadit zrychlení firemních odpisů s platností od začátku roku 2028.

SPD chce dál snížení daně

Koaliční SPD naopak chce, aby kabinet snížení daně firmám prosadil. „Samozřejmě preferuji, aby se dodržovalo programové prohlášení, kde máme jasně napsáno, že chceme snížit daň z příjmu právnických osob,“ nechal se slyšet předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Ministr pro sport a zdraví koaličních Motoristů Boris Šťastný říká, že podnikatelské prostředí by určitě uvítalo zrychlení odpisů, protože je to podpora investic. „Obojí nepůjde. Skutečně, alespoň jedno z těch opatření musíme prosadit,“ míní.

Jak to vidí opozice

Poslankyně za Piráty Vendula Svobodová k tématu řekla, že „my jsme to kritizovali, protože by to byl opravdu zásah do rozpočtu, je to nějakých 20 miliard, možná až 25.“

Exministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) soudí, že „je to další z mnoha nesplněných volebních slibů – po důchodové reformě, po muniční iniciativě“.

Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) pak považuje sliby hnutí ANO, jak ty před volbami, tak v programovém prohlášení, za příliš ambiciózní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...