Šance pokračovat v proevropském směřování. Tak vidí výsledek eurovoleb finanční trhy

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

„Finanční trh vidí ve výsledku voleb šanci na kontinuitu a proevropské směřování. Pro finanční trh výsledek příznivý, ale žádná superzpráva se nekoná. Evropské akciové trhy v pondělí povyrostly, ale nejednalo se o nic výjimečného. Během dne navíc většinu zisků akciový trh umazával. Ačkoliv volby do europarlamentu nedopadly úplně zle, evropská politika má stále spousty problémů, což si finanční trh uvědomuje. V součtu převažuje proevropské směřování, ale je zde vysoká fragmentace a malá těžkopádnost ve vyjednáváních,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Cyrrusu Michal Brožka.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu tak mohou trhy i podle dalších analytiků přijmout s lehkým uspokojením. „Vzhledem k tomu, že protievropské síly nezískaly nebezpečně velkou podporu, je pravděpodobné, že celé volby rychle sejdou z mysli,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Na druhou stranu jde o faktor, který má na kurzy jen mírný vliv. „Významnější dopad na evropské trhy má spíše pondělní jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault,“ doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Investoři v zásadě neočekávají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka radikální změny ve směřování EU a na výsledky voleb reagují klidně a bez větších emocí. Z výsledků evropských voleb je podle něj ale patrné posílení ekologické politiky. „To by do budoucna mohlo vést k růstu cen energií a k zavádění nových regulací v průmyslu,“ poznamenal.

Lokální výsledky v některých zemích však mohou mít podle něho na druhou stranu na trhy výrazný dopad. „Lze očekávat, že výsledky eurovoleb v Británii posílí tendence v souvislosti s brexitem. Trhy mají rády stabilitu, což je přesný opak situace, kterou aktuálně sledujeme v britské politice,“ dodal.

Akcie reagují optimisticky

Britský index FTSE během pondělního dopoledne připsal více než 0,5 procenta, německý DAX téměř 0,4 procenta a panevropský STOXX 600 dvě desetiny. Londýnská burza roste o 0,7 procenta stejně jako milánská. Pařížská burza roste jen o 0,2 procenta. „Propad, který stojí za řeč, zaznamenaly jen švédské akcie, které odepsaly 0,2 procenta,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

To, že Evropu nečeká žádný zásadní otřes, pomohlo podle něho zejména jihoevropským dluhopisům. „Jejich ceny rostou a výnosy klesají. Nyní je všem jasné, že politika, kdy sever a střed Evropy budou zachraňovat jih Evropy, pokračuje,“ řekl Pikora.

Dolar v pondělí k euru mírně sílí. Před polednem zpevnil ke hladině 1,119 dolaru za euro. 50denní průměr přitom činí 1,123 dolaru za euro. „Reakce kurzu není nijak dramatická. Myslím, že není třeba, aby kurz reagoval výrazněji. To hlavní zůstává pro euro zachováno. Kurz bude více reflektovat vztahy mezi Čínou a USA než volby v Evropě,“ dodal hlavní ekonom Next Finance.

A nijak výrazně nereaguje ani česká koruna. Pro českou ekonomiku se tak výsledkem voleb nic nemění. Aktuální kurz činí 25,83 koruny za euro, zatímco padesátidenní průměr činí 25,70 koruny za euro. „Koruna v posledních týdnech trochu oslabovala ve strachu, že výsledek voleb Evropu změní. Nyní se to tak ale nezdá, což dává koruně prostor k návratu ke svému průměru. Průměr ale není daleko, takže velkého posunu kurzu se nedočkáme,“ vysvětlil Pikora.

Zvýšení rizika tvrdého brexitu

A i analytik Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že se nenaplnil scénář zlomového triumfu antisystémových stran. Ten by byl z hlediska trhů zvláště nepříznivý, neboť jejich výraznější posílení by zvýšilo pravděpodobnost drolení EU či eurozóny. „Drolení Unie by vedlo k závažné nejistotě ohledně budoucího politického a ekonomického uspořádání převážné části Evropy, která by ochromila investice podniků, a snížila tak konkurenceschopnost evropských zemí v globálním pohledu,“ upozornil.

Velkým zklamáním, které se ovšem čekalo, byl podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Brožky úspěch Strany pro brexit populisty Nigela Farage. „Výsledek voleb zvyšuje riziko tvrdého brexitu, což je z pohledu ekonomiky a finančního trhu negativní. Britská libra po výsledku voleb oslabila jen mírně, což opět dokládá, že výsledek nepřinesl velké překvapení,“ dodal.

Souhlasí ale s Kovandou v tom,  že žádný významný dopad výsledek voleb nepřinesl pro českou korunu ani pro tuzemský finanční trh. „Kontinuita v evropské politice je obecně pro tuzemskou měnu pozitivní, ale k významnějšímu impulsu nedošlo. Nutno říci, že českou korunou naštěstí hýbe politika opravdu jen výjimečně,“ dodal Brožka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...