Salvador si zajistil prvenství na poli kryptoměn. Zavedl bitcoin jako platidlo

Středoamerický Salvador je prvním státem světa, ve kterém se nejznámější kryptoměna bitcoin stala zákonným platidlem. Návrh tamního prezidenta Nayiba Bukeleho schválil parlament. O implementaci internetového platidla v 6,5milionové zemi informovala během středy agentura Reuters. Prezident později napsal na Twitter, že jeho země zkoumá možnosti těžit bitcoin s využitím obnovitelné energie ze salvadorských sopek.

Salvadorský parlament přijal návrh většinou 62 z 84 hlasů, norma přitom vstoupí v platnost za devadesát dní. Zákonodárci se ke kryptoměně přiklonili navzdory tomu, že se jejich rozhodnutí může odrazit na programu pomoci, o němž země jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a který přesahuje jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy korun).

Přijetí bitcoinu podle prezidenta Bukeleho usnadní občanům Salvadoru žijícím v zahraničí posílání plateb do vlasti. Ve středoamerické zemi však půjde platit i nadále americkým dolarem. „Naší zemi to přinese finanční začlenění, investice, turistiku, inovaci a ekonomický rozvoj,“ napsal Bukele na Twitteru krátce před hlasováním v parlamentu, který ovládá jeho strana a její spojenci.

Finančním začleněním měl přitom na mysli zapojení tisíců lidí do legální ekonomiky. Salvadorský prezident totiž už dříve poukazoval na to, že „sedmdesát procent obyvatel nemá bankovní účet a pracuje načerno“. Ti, kteří bitcoin použijí, se podle něj nevystaví riziku. „Vláda zaručí převod na přesnou hodnotu v dolarech v době každé transakce,“ napsal.

Po schválení parlamentem 39letý prezident na Twitteru doplnil, že pověřil státní geotermální elektrickou firmu LaGeo, aby přišla s plánem zařízení na těžbu bitcoinů s využitím obnovitelné energie z místních sopek. „Bude se to rychle vyvíjet!“ dodal na stejné sociální síti. 

Cena bitcoinu v poslední době stagnuje

Bitcoin v posledních týdnech čelí rostoucí kritice, že jeho těžba spotřebovává velké objemy energie, a má tak negativní ekologické dopady. Šéf automobilky Tesla Elon Musk tímto argumentem odůvodnil změnu svého rozhodnutí přijímat v Tesle platby v bitcoinech, což tuto nejznámější kryptoměnu minulý měsíc prudce oslabilo.

Salvadorská ekonomika je na přísunu peněz ze zahraničí závislá. Tyto platby představovaly v roce 2019 téměř šest miliard dolarů (125,2 miliardy korun), tedy zhruba čtvrtinu hrubého domácího produktu (HDP).

„Krok Salvadoru může na jedné straně posílit důvěryhodnost bitcoinu, na druhou stranu může tamní ekonomiku ohrozit kvůli velkým a náhlým výkyvům kurzu. Oznámení bude znamenat pozitivní impuls pro investory, kteří v posledních týdnech bitcoiny spíše prodávali pod vlivem negativních zpráv,“ řekl specialista na kryptoměny Martin Stránský.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bitcoin na zprávu zareagoval zhodnocením asi o tři procenta. „Slabší reakce trhu na tak potenciálně přelomový krok pramení z globální atmosféry, která nyní kryptoměny obestírá. Tu určují zejména vlády a centrální banky klíčových ekonomik, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Ty v současné době podnikají kroky směřující spíše k potlačení než podpoře kryptoměn,“ uvedl.

„Bitcoin se ze svého cenového maxima takřka 65 tisíc dolarů za kus propadl na poloviční cenu a nyní se prodává za 34 tisíc dolarů. Nepomáhají mu ani tweety a prohlášení šéfa automobilky Tesla Elona Muska, šéfa automobilky Tesla. Ta se totiž od bitcoinu v posledních týdnech zřetelně odvrací,“ podotkl Kovanda.

Bitcoin nicméně kolem 20:30 SELČ posiloval výrazněji. Na burze Bitstamp přidával přes deset procent na zhruba 36 300 dolarů (756.970 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...