Rychle zařídit klasickou smlouvu, při problémech komunikovat s dodavatelem, radí energetické společnosti

Nahrávám video
90’ ČT24 - Existenční problémy kvůli vysokým zálohám za energie
Zdroj: ČT24

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) jedná s Energetickým regulačním úřadem o možném zastropování záloh na elektřinu a plyn u dodavatelů poslední instance. Stanovení maximálních možných plateb by mělo pomoci s příliš vysokými zálohami těm klientům, kteří přišli o svého původního dodavatele. Mluvčí innogy Martin Chalupský a místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný v páteční 90' ČT24 apelovali na dotčené, aby co nejrychleji přešli na standardní produkt. Pokud nemají možnost splácet, mají dodavatele kontaktovat.

Společnost Bohemia Energy ukončila činnost 13. října. Následně se zhruba devíti set tisíc klientů, kteří přišli o dodavatele, začali ujímat takzvaní dodavatelé poslední instance (DPI). V pátek 15. října oznámili konec dodávek elektřiny a plynu i další – například Kolibřík Energie, která měla 28 tisíc klientů.

Jedním z nich je Přemysl Kulíšek, který je nyní v režimu DPI. Týká se to jak elektřiny, tak plynu. Za plyn původně platil zálohu tři tisíce korun, ty nyní u dodavatele poslední instance innogy činí 16 900 korun. U elektřiny to bylo 2500, nyní bude u firmy E.ON platit tři tisíce.

Přechod k novému dodavateli vyřizuje i pro svého devadesátiletého dědečka, který je ve velmi podobné situaci. Za plyn má místo tří tisíc platit 16 200. „Důchodci nemají příležitost shánět si nové dodavatele. Nemají takový přehled. Navíc dodavatelé vám řeknou základní částku, ale už vám neřeknou nějaké distribuční poplatky a další věci,“ kritizoval Kulíšek.

Finančně takovou situaci podle něj do budoucna zvládnout nelze. Snaží se proto co nejrychleji přejít ke stálému dodavateli. Odhaduje, že dokáže zaplatit jednu až dvě splátky. To ale neplatí pro jeho dědečka. „Problém, který nastává, je vyřizování žádostí a dotací, aby stát pomohl. Důchodci asi těžko budou jezdit pro nějaké sociální dávky,“ poznamenal.

Domnívá se, že ve věci by měl konat Energetický regulační úřad, ale také stát. Za důležité považuje zejména příspěvky pro seniory. „Řeším ještě další paní. Důchod, který má, je asi patnáct tisíc a splátky na plyn jí přišly na šestnáct a půl tisíce,“ řekl.

Kdo z DPI si zákazníka převezme, záleží na geografické lokalitě. Pokud jde o elektřinu – největší část území Česka má na starosti společnost ČEZ. V jižní časti země E.ON Energie a pro hlavní město a blízké okolí pak Pražská energetika. U plynu většinu území obstarává největší dodavatel plynu v Česku – firma innogy. Jihočeský kraj pak E.ON Energie. Prahu a okolí společnost Pražská plynárenská.

Novou smlouvu co nejrychleji

„Pro řadu lidí je toto opravdu špatná zpráva, ale ta situace je taková. Tito lidé se ocitli kvůli lehkomyslnosti některých dodavatelů, kteří zkrachovali, opravdu v nouzi. A my jsme pro tyto zákazníky museli operativně nakoupit zemní plyn na velkoobchodních evropských trzích. A ty ceny jsou dnes čtyřikrát vyšší, než byly například na začátku roku. Proto jsou ceny taky vysoké,“ zdůvodnil Chalupský z innogy. K tomu, proč pro zákazníky u plynu cena narostla více než u elektřiny, podotkl, že jde o rozdílné komodity.

Do režimu DPI podle Chalupského přešlo ke společnosti čtvrt milionu odběratelů. Na výhodnější standardní smlouvy dosud převedli asi 40 tisíc zákazníků. „Za mě je to nejlepší řešení – co nejrychleji se vyvázat z režimu DPI a uzavřít standardní smlouvu. V tu chvíli klesnou každému zálohy na polovinu a bude mít i výrazně nižší cenu zemního plynu,“ zdůraznil. Vyřizovat smlouvu si mají podle něj lidé ideálně prostřednictvím webu.

Stejný názor má i Zápotočný z E.ON Energie. „Produkt DPI obvykle není příliš výhodný, protože je nakupovaný aktuálně na trhu a není tam možné rozložit cenu do delšího období. Navíc jsou tam měsíční zálohy vypočítávané na šest měsíců, což je nyní zimní sezona. Tedy období, kdy spotřeba plynu i elektrické energie je vyšší,“ vysvětlil. Pokud by klient v režimu DPI zůstal, hrozí mu navíc podle něj další navýšení záloh. Uvedl, že EO.N má převzít 200 tisíc klientů, na standardní smlouvy dosud společnost převedla desítky tisíc lidí.

Zálohy je nutné platit, následně budou vyúčtovány

O tom, k jakému dodavateli poslední instance klienti přecházejí, mají povinnost informovat dopisem jednotliví DPI. Pokud někomu dopis nedorazil a ví, že je v režimu DPI, má podle Chalupského hned kontaktovat firmu a pokusit se urychleně uzavřít smlouvu. Připustil, že pár set dopisů se jim vrátilo. Vinu vidí v neúplných datech, která společnost obdržela od končících dodavatelů.

Zápotočný zdůraznil, že platit zálohy DPI je nutné. „A to hlavně z toho důvodu, že to chrání klienta před situací, kdy by mu následně došla velmi vysoká faktura. Navíc zálohy jsou vázané na to, aby dodavatel věděl, že klient postupně jednotlivé zálohy hradí, a tím pádem nedocházelo k odpojování klientů,“ zdůraznil s tím, že odpojení může hrozit při dvou neuhrazených zálohách. Pokud člověk na zaplacení nemá peníze, má s dodavatelem komunikovat. 

S kontaktováním DPI v takovém případě souhlasí i Chloupský. Také on zdůraznil, že je třeba zálohy platit. „A já musím všechny klienty ujistit, že ve chvíli, kdy zálohy zaplatí, tak my je i řádně vyúčtujeme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...