Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
„Česku se dařilo velmi slušně. Odhadovaný růst za celý rok kolem 2,4 až 2,5 procenta kopíruje růst našeho potenciálního produktu, což je relativně pozitivní,“ uvedl hlavní ekonom MND Martin Janíčko a zároveň vyzdvihl i nízkou míru nezaměstnanosti a inflace.
„Ekonomika konečně začala růst viditelnějším tempem po přešlapování na místě v předchozích několika letech,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Janíčko připomněl, že rostoucí čísla se odvíjí od nižšího základu. „Předchozí roky – 2020 až 2023 – byly celkem špatné a první růstový byl až ten loňský,“ řekl ekonom.
Růst ekonomiky se letos opíral především o spotřebu domácností. „Poměrně dobrým tahounem je i zahraniční obchod, který prosperuje lépe, než jsme očekávali,“ zmínil Janíčko. Za očekáváním podle něj naopak zůstala investiční aktivita firem.
Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš však na adresu žebříčku týdeníku The Economist, který zařadil v prosinci Česko na šesté místo nejlépe prosperujících ekonomik světa, poznamenal, že je „trochu zkreslující“.
„Dává velkou váhu bezprostřednímu hospodářskému růstu a nebere tolik v potaz to, že tuzemská ekonomika v průběhu například energetické krize roku 2022 a následně roku 2023 relativně výrazně zaostávala za zbytkem Evropské unie. Nicméně poslední dva roky jsou ve znamení solidního růstu,“ uznal Bureš.
Růst by měl pokračovat i v příštím roce
„V průběhu letošního roku hospodářský růst neustále zrychloval – toto nabírání tempa by mohlo pokračovat ještě v příštím roce. Takže by možná mohlo být i příjemným překvapením, že by po velmi dlouhé době mohl hospodářský růst přesáhnout tři procenta,“ predikuje Marek.
Ten zároveň poznamenal, že tuzemská ekonomika je relativně stabilní a může nabrat i rychlejší tempo růstu, „což by se mělo později promítnout i v životní úrovni každého z nás“. Janíčko navíc zmínil, že by měla zůstat také relativně nízká nezaměstnanost.
„Díky rychlejšímu růstu ekonomiky si přes vyšší výběr daní polepší také státní rozpočet. A pokud začnou více investovat firmy, tak by to mohl být další zdroj růstu, který by i v dalších letech měl podporovat ekonomiku,“ očekává Marek.
Vliv německé ekonomiky
Kondice českého hospodářství závisí do jisté míry také na německé ekonomice. „U té očekáváme stagnaci (...) kolem půl procenta. Pro tu českou zůstává důležitou, nicméně tuzemská ekonomika zejména v posledních letech ukazuje už celkem dobrou autonomii. Náš růst je mnohem více autonomní, než býval před patnácti lety,“ upozornil Janíčko.
S tím, že by se zvýšila autonomie tuzemského hospodářství, úplně nesouhlasí ekonom Bureš. „Myslím, že se děje to, že tuzemský průmysl je konkurenceschopnější v rámci evropského trhu a získává tržní podíl právě v Evropě na úkor německých koncernů,“ míní.
Tuzemské výroby fungují v rámci koncernů, které mají svůj původ v Německu či jiných západoevropských zemích, vysvětlil Bureš s tím, že důležitá pro konkurenceschopnost zdejšího průmyslu je také konkurenceschopnost těchto nadnárodních evropských koncernů. „Myslím si, že bez nich je dlouhodobě iluzí se domnívat, že se Česko třeba úplně odstřihne od německého průmyslu a bude prosperovat samo o sobě,“ uvedl Bureš.
„Německo se potýká nikoliv s cyklickým problémem – zdá se, že potíže našeho hlavního obchodního partnera jsou strukturálního charakteru. Německo ztrácí konkurenceschopnost zejména vůči asijským ekonomikám. To poté negativně ovlivňuje i české subdodavatele. Hlavní riziko, na které bychom si měli dávat pozor, je to, zda se bude konečně lépe dařit německé ekonomice, nebo zda naopak bude nadále přešlapovat na místě,“ míní Marek.
Dopad celní politiky USA
Velkým ekonomickým tématem letošního roku byla celní politika USA, která měla dopad například právě na německou ekonomiku. Podle Janíčka se očekávalo, že kroky Washingtonu ovlivní i české hospodářství, „nakonec se ale ukázalo, že díky exportu a dynamičtějšímu zbrojnímu průmyslu (...) se se cly ekonomika vypořádala docela slušně“.
„Tuzemská ekonomika není přímo exponovaná vůči americkému trhu, ale je zde nepřímá závislost přes dodávky dílů do západní Evropy, odkud směřuje finální zboží do USA – tato závislost je už poměrně viditelná. Ukázalo se ale, že to nakonec nebyl tak zásadní faktor – i když jeho vliv se může ještě výrazněji promítat spíše v příštím roce,“ upozornil Marek.
„Celní dohody mohou být relativně křehké a nevíme jistě, zda se budou dodržovat v té podobě, ve které momentálně jsou,“ doplnil Janíčko.
