Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nahrávám video

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Nová vláda přepracuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle nové sněmovní většiny v klíčovém zákoně chybí 96 miliard korun. Základní parametry však musí být zachovány, musí dodržet schodek 286 miliard, který navrhla odcházející vláda, který odpovídá zákonu o rozpočtové odpovědnosti.

„Návrh rozpočtu (vlády v demisi, pozn. red.) považuju za realistický, rozhodně tam nevidím problémy v řádu sta miliard korun“ uvedl končící náměstek ministra financí a bývalý člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub, byť je na samém maximu toho, co povoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Chybějící jednotky miliard v rozpočtu jsou zanedbatelné

Otázkou však podle něj je, zda jsou odhady některých výdajů, na kterých je rozpočet postaven, přesné. „Pokud v rozpočtu chybí pět miliard, tak to je na úrovni statistické chyby,“ zdůraznil však Holub. Rozpočet má 2400 miliard výdajů a operuje s mnohem většími částkami, vysvětlil.

„V samotném státním rozpočtu, já si umím představit, že je nepokrytých jednotky nebo velmi nízké desítky miliard v některých položkách,“ uvedl Skořepa. „To je v objemu, o jakém se bavíme, zanedbatelné,“ souhlasí s Holubem. „Státní rozpočet je plný rizik na straně příjmů i výdajů,“ podotknul. Podle Skořepy u samotného státního rozpočtu nižší desítky miliard jsou sice podseknuté, v rozpočtu ale ve výsledku nic nechybí, jelikož se vždycky řada výdajů nakonec nenaplní, uvedl.

Nová vláda doufá v další příjmy

Budoucí vláda doufá, že bude moct financovat svoje sliby a plány i díky posilování tuzemské ekonomiky, která je nyní se zvýšením HDP o 2,8 procenta šestá nejrychleji rostoucí v EU.

Podle Holuba však růst přinese do státní kasy relativně málo. „Daňové příjmy díky příznivější makroekonomické prognóze jsou v řádu sedmi až deseti miliard dodatečných příjmů,“ řekl. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Skořepa souhlasí, že se prognóza v ohledu dodatečných příjmů zlepšila, ale jen „velmi drobně“.

Možné přesuny v rozpočtu

Předpokládá se, že nová vláda může osmnáct miliard původně určených na podporu Dukovan použít na jiný účel, například na kompenzace cen energií. „Svým způsobem by šlo o porušení ducha zákona,“ uvedl Skořepa. Hrozí tedy, že nastane, že nová sněmovna z připraveného návrhu svých předchůdců „vyzobe jen to, co se jí bude hodit,“ míní Skořepa.

Holub však upozornil, že peníze na Dukovany jsou dvojí. Část z nich, částka ve výši 3,6 miliardy, musí zůstat, jelikož se stát zavázal ke koupi akcií Elektrárna Dukovany II, které musí zaplatit v roce 2026. Zbylých patnáct miliard by Holub škrtnul a snížil tak deficit.

Podle Holuba totiž tento výdaj spadne až do roku 2027 kvůli dlouhému procesu notifikace státní podpory Evropskou komisí. Čeká, že však budoucí vláda bude toto ignorovat a schodek nesníží, spíše je utratí za něco jiného, podle něj by to ale byl trik, který by obešel zákon o rozpočtové odpovědnosti“.

„Rozpočet je tak napjatý, že dělat tam přesuny ve výši desítek miliard, je téměř nemožné,“ uvedl Holub.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...