Rusku od pondělí hrozí platební neschopnost. Poprvé od bolševické revoluce

Ruská federace směřuje k vynucené platební neschopnosti. Do nedělního večera má splatit zhruba sto milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun) jako úroky ze zahraničních dluhopisů. Peníze sice má, západní země platbu ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu nechtějí umožnit, uvedl server britského listu Financial Times.

Moskva už dala v minulosti opakovaně najevo, že platební neschopnost neuzná, protože peníze má. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než sto lety v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem, v neděli večer končí třicetidenní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi –⁠ jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Úroky, o které nyní jde, měly být zaplaceny 27. května. Ruské ministerstvo financí je odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center, jako je například Euroclear v Belgii nebo Clearstream v Lucembursku, která zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty.

Evropská unie ale na ruský centrální depozitář na začátku června uvalila sankce, takže západní instituce nemohou platbu z Ruska přijmout.

Ruští činitelé, včetně ministra financí Antona Siluanova, opakovaně upozorňovali, že západní vlády se tak snaží Rusko dotlačit k uměle vyvolané platební neschopnosti. Navrhli proto, že Moskva úroky zaplatí v rublech, pokud se dolary k držitelům dluhopisů nemají jak dostat.

„Oni si můžou říkat, co chtějí, ale smlouva je smlouva a ta jasně uvádí, jak a kdy má být plněna,“ řekl analytik Timothy Ash ze společnosti BlueBay Asset Management, kde se věnuje mladým trhům. „Jako věřitel jen chcete své peníze zpět, výmluvy jsou bezvýznamné.“

Prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dekret, který stanovuje nový mechanismus pro nadcházející platby v rublech. Týká se to už i dalších zhruba 400 milionů dolarů splatných ve čtvrtek a v pátek. Nový způsob úhrady investorům zejména umožňuje převádět rubly na devizy.

Na rozdíl od jiných ruských dluhopisů, podmínky těch nynějších nezahrnují možnost hradit splatné částky v rublech. I když západní sankce už samy o sobě dávají Rusku pouze malou naději, že by se v dohledné době mohlo vrátit na mezinárodní dluhopisové trhy, platební neschopnost by mohla ještě více Moskvě zkomplikovat snahu vydávat dluhopisy, myslí si experti. Nehledě na to, že pokud budou sankce zrušeny, Rusku se náklady na obsluhu dluhu i tak zvýší.

Rusko má ve své moci určit, co se stane

Blížící se platební neschopnost by byla pro Rusko první od roku 1998, tehdy se ale týkala jen závazků v místní měně. Nyní přichází po květnovém rozhodnutí amerického ministerstva financí uzavřít mezeru v sankcích, která americkým investorům umožňovala dostávat platby z Moskvy. Pokud Rusko nebude moct vyrovnat závazky z dluhopisů, v každém případě tím utrpí jeho pověst a může to být i důvodem, aby někteří věřitelé zahájili proti němu právní kroky.

„Rusko směřuje k platební neschopnosti kvůli sankcím, protože napadlo Ukrajinu a páchá válečné zločiny,“ řekl Ash. „Má naprosto ve své moci, aby určilo, co se teď stane,“ citují ho Financial Times.

Moskva prodává plyn Indii i Číně

Rusko má spoustu deviz díky příjmům z prodeje ropy, zemního plynu a dalších surovin. Evropská unie a některé další západní země včetně Spojených států sice dovoz omezují, Moskva ale nachází odbytiště směrem na východ. Například Indie nakupuje ruskou ropu ve výrazně větších objemech než před válkou na Ukrajině a využívá nižších cen, které si s Moskvou dohodla. Výrazně více surovin dováží z Ruska i Čína. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...