Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.
Nové protiruské sankce podle Svobody znamenají, že ekonomické subjekty, které budou v dolarech dál obchodovat, mohou čelit postihům ze strany USA. „Prakticky to znamená, že ty obchody přestanou,“ vysvětlil s tím, že obchody budou místo toho probíhat v jüanech. Omezení obchodů ve zmíněných měnách zkomplikuje také stanovování kurzů.
Nové americké sankce také přiměly moskevskou burzu, aby pozastavila obchodování s dolarem a eurem, což způsobilo zmatek, protože směnný kurz je nyní neprůhledný. Někteří věřitelé v Rusku přestali prodávat americké dolary úplně. Kurz dolaru vůči rublu tak v některých tamních bankách prudce vzrostl.
Rusko podle Svobody s dolarem částečně obchodovat musí, proto jsou Rusové nuceni přepočítávat ceny surovin na měnu, která s dolarem obchodovat může, v tomto případě tedy jüan. „Reálně to bude znamenat existenci hned několika kurzů dolaru v Rusku,“ nastínil Svoboda.
Podle některých jde o návrat k SSSR
Podle Svobody není nová protiruská sankce zaměřena na obchodování s fyzickými dolary. Nicméně v současnosti jakýkoli obchod v dolarech nelze připsat na ruský bankovní účet. „Jakmile by to banka udělala, okamžitě čelí sankcím, které pro ni mají likvidační charakter,“ vysvětlil odborník.
Pro Rusko jde o velký problém, který Moskva řeší obchody prostřednictvím jüanu, což však zvyšuje náklady. Přepočet z dolarů na jüan je navíc nepřesný. Někteří lidé podle Svobody říkají, že jde o „návrat k Sovětskému svazu“. I ten měl vlastní oficiálně stanovený kurz na zahraniční měny, který byl ovšem umělý a šlo jen o odhad.
Svoboda si nemyslí, že současné problémy na moskevské burze ovlivní oficiální ruský hrubý domácí produkt. Tamní HDP se podle experta stává stále více „virtuálním pojmem“. Moskva do HDP započítává například produkci tanků. „Deklarují, že loni jich vyrobili asi tři tisíce, reálně bylo nových dvě stě. A ty zbylé jsou jen opravené staré tanky vytažené ze skladů,“ upozornil s tím, že přesto jsou započítány jako nové stroje, čímž se uměle zvýší HDP. Podobných příkladů je navíc podle Svobody mnoho.
Budoucnost rublu nevidí dobře
Svoboda očekává další posilování jüanu na celosvětových trzích, u rublu si tím není jistý především z důvodu omezené schopnosti konvertibility (způsobilosti ke směně s ostatními měnami – pozn. redakce). Rusové podle odborníka rádi tvrdí, že obchodují se surovinami v rublech. „Když však vidíte to schéma, tak společnosti vám zaplatí v eurech, pak se to převádí na ruské účty v rublech, ale platby jdou stejně v eurech,“ zdůraznil.
Rubl podle Svobody není měna, „po které by všichni prahli“. Kromě vývozu surovin nemá země co zahraničním partnerům nabídnout. Vysvětlil, že ruskou ropu odebírá například Indie, která trvá na platbách rupiemi a „využívá toho, že Rusko se nemá kam jinam obrátit“. Čína pro změnu platí za suroviny v jüanech, protože ví, že Rusové si za tuto měnu budou muset koupit čínské zboží. Ruský rubl tak podle Svobody zůstává „na ocet“.
Upřesnil, že jüan má ve světě daleko větší význam, protože ekonomická síla Číny je oproti Rusku nepoměrně vyšší. Peking díky tomu může svým zahraničním partnerům vnucovat obchod v jüanech, přesto však dolar zůstává hlavní celosvětovou měnou. Svoboda předpovídá, že jüan díky významu a velikosti Číny dál poroste. Význam Ruska pro celosvětový obchod naopak není podle experta „nijak obrovský“, moc důvodů k posilování rublu tak nevidí.
