Roste počet rizikových zombie firem, krize se v eurozóně ale zatím nekoná, míní ekonomové

Nahrávám video
Eurozóna se zatím nenachází na kraji obrovské krize
Zdroj: ČT24

Ekonomiky v eurozóně se zatím nenachází na kraji veliké krize, i když ke zpomalení dochází a Evropa je zranitelnější než USA nebo Čína, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Za pozitivní považuje, že nízké úrokové sazby způsobují, že i výrazně zadlužené země, jako třeba Itálie, jsou schopné splácet své dluhy. Agentura Moody’s ovšem zároveň varuje, že počet rizikových firem roste.

Skutečnost, že jsou úrokové sazby obecně dlouhodobě nízké, podle dalšího hosta pořadu Otázky Václava Moravce – hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera – čekal před pár lety jen málokdo. Upozorňuje, že sice umožňují si levně půjčovat, znamená to ale taky růst cen řady dalších aktiv, například nemovitostí. A to se netýká jen Česka, ale celé Evropy.

„Za posledních pět let nárůst o více než 20 procent u cen nemovitostí zaznamenalo dvacet zemí Evropy. Nárůst je způsobem i tím, že investoři v prostoru velmi nízkých úrokových sazeb hledají, kde by mohli investovat své peníze, protože na typických dluhopisových trzích své peníze nezískají. Hledají alternativní aktiva a ceny nemovitostí začaly být poměrně atraktivní,“ vysvětluje Seidler.

„Všichni čekáme na zvrat, kdy se situace začne na trzích zhoršovat. Řada ekonomů a analytiků se domnívá, že mnohá aktiva jsou nadhodnocená. To bude zlom, kdy se usoudí, že prostředí nízkých úrokových sazeb je problematické,“ dodává Seidler.

Následkem tohoto stavu pak bohatší lidé bohatnou více než chudší lidé, kteří mají své úspory pouze v bankovních vkladech, doplnil další host OVM, hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle něj dnes existují různé studie centrálních bank, například nizozemské, které potvrzují, že ti, kteří už bohatí jsou a mají velký majetek v akciích nebo nemovitostech, bohatnou dále, protože se na trhu neinvestuje, ale volné prostředky směřují do nemovitostí či akcií.

Ti chudší, s úsporami v bankách, naopak čelí nulovým úrokovým sazbám, takže své úspory nezhodnocují. „A týká se to třeba i celoživotních úspor důchodců,“ upozorňuje. Dodává, že je třeba se zamyslet, jestli netransformovat politiku centrálních bank. Podle Švejnara by ale každopádně Česko mělo využít toto prostředí nízkých sazeb k investování.

Kovanda také připomněl, že podle posledních ukazatelů je míra nejistoty ve světové ekonomice vyšší než například v době hospodářské krize před deseti lety. Plyne podle něj zejména z nedořešeného brexitu a obchodních válek, které například hrozí v případě vztahu USA s Čínou přerůst ve formu studené války.

Problémem německé ekonomiky je pak i situace v automobilovém sektoru, podotkl Seidler. „Výroba automobilů letos klesá v Německu o více než 10 procent, sektor má pořád problém s přísnějšími emisním limity,“ dodává.

Navíc ratingová agentura Moody’s také zkonstatovala, že dochází k překotnému nárůstu počtu společností, které hodnotí jako rizikové. Podle ní se podíl firem s ratingem B3, tedy  vysoce spekulativních, za tři roky v Evropě zdvojnásobil.

Švejnar souhlasí s tím, že to je už celosvětový fenomén, protože i v USA se zvyšuje počet podniků, které jsou silně zadlužené. Jsou teď podle něho tři typy podniků: ty, které se samy financují, tedy mají dost peněz i na to, že i skupují své vlastní akcie, protože nemají velké příležitosti k investicím. Pak ty, které jsou předlužené, a poslední jsou ty malé, které se nemohou dostat ke kapitálu.

A dodává, že tím, že je agentura jako rizikové hodnotí, ztěžuje jim přístup ke kapitálu.  „A tím počet rizikových společností dále narůstá,“ připomíná.

Počty zombie firem rostou

Podle Kovandy se v odborné literatuře už zrodil i název – zombie firma, nebo zombie úvěry. „Žijí v jakémsi polosvětě a nejsou schopny generovat zisk,“ říká s tím, že se jedná o firmu, která svým ziskem, ještě před odvedením daní, není schopná pokrýt ani úrokové náklady, takže není přínosná celospolečensky a drží ji při životě právě jen nízké úrokové sazby.

„A jde o to, že ona neodejde a neuvolní pak místo produktivnějším firmám, což má dopad na celkovou produktivitu – jenže to je z dlouhodobého hlediska jediný zdroj bohatnutí,“ připomíná Kovanda.

„Dnes pozorujeme velmi závažný pokles dynamiky produktivity na celém Západě, tedy u Japonska, USA, Kanady i západní Evropy, a jeden z důvodů je, že jsme se dostali na nulovou úrokovou sazbu, a přitom by se zdálo, že to stimuluje ekonomiku, protože jsou nižší úroky a levnější úvěry. Jenže je tam i kontraproduktivní efekt, že je více a více těchto předlužených zombie firem, které se drží v byznysu, ač by měly odejít, a zaclánějí pak těm produktivnějším firmám,“ dodává Kovanda s tím, že podle něho jde o jeden z nejzávažnějších problémů současného ekonomického světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...