Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.
Resort svůj postoj sdělil v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. „Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace stupnic platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru aktuálně nesouhlasí. Předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2026 neobsahuje potřebné finanční prostředky k jejich zabezpečení,“ uvedl.
Podle resortu by vláda měla projednávat navýšení tarifů v září spolu s rozpočtem. Známy budou v té době už statistické údaje jako průměrná hrubá mzda či loňský přepočtený počet zaměstnanců. Z nich se vychází při zákonném navýšení platů učitelů, soudců, státních zástupců či ústavních činitelů.
„Vláda tak bude moci na základě všech v té době relevantních údajů zvolit své priority a rozhodnout o případné alokaci peněžních prostředků k zabezpečení valorizace stupnic platových tarifů, případně například rozhodnout o změně celé struktury tarifních stupnic,“ napsalo ministerstvo financí.
V navrhovaném usnesení ke zvýšení platů kabinet ukládá ministrovi financí zvednout proti letošku sumu na platy podle jednotlivých variant pro vybrané profese o deset, dvanáct či čtrnáct procent, pro ostatní pak o šest nebo o osm procent.
Odboráři požadují růst až o patnáct procent
Ministerstva, úřady či samosprávy podporují většinou nejvyšší verzi růstu tarifů. Na přidání ale žádají peníze z rozpočtu. Odboráři prosazují pro vybrané profese růst tarifů o patnáct procent, pro ostatní o deset procent. Odbory i zaměstnavatelé si stěžují na to, že výdělky jsou nízké a nedaří se odborníky do státních a veřejných služeb získat a udržet je. Kritizují, že část tarifů je pod minimálním či zaručeným platem, do něhož je nutné výdělky doplácet.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí by na jeho navrhované varianty tarifů bylo potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Při odpočítání nutných doplatků do minimálního či zaručeného platu by to bylo 16,2 až 35,4 miliardy korun. Resort financí s druhým výpočtem bez doplácených částek zásadně nesouhlasí. Považuje ho za silně zavádějící a žádá, aby se z podkladů k platovému nařízení vypustil.
