Resort financí chce snížit objem podpory pro obnovitelné zdroje energie, řekl Stanjura

Nahrávám video

Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Hnutí ANO by to podpořilo, řekla šéfka jeho poslanců Alena Schillerová. Stanjura také uvedl, že chce do konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard.

Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle Stanjury by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.

Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie (POZE) v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Do loňska dotaci zčásti poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát. V příštím roce letošní výjimka nejspíš skončí.

Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. Podle ministra se nyní povede na vládě debata, zda bude podíl mezi státem a spotřebiteli stejný jako před energetickou krizí.

„Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit celkový objem snížit,“ řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, nedokázal specifikovat. Primárně se podle ministra musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní příjemci těchto dotací.

Hnutí ANO by takový zákon podpořilo, sdělila Schillerová. „Jako právník ale říkám, že to nebude vůbec nic jednoduchého. Je tam obrovské riziko, které může vést k arbitrážím,“ zdůraznila. K plánovanému vrácení rozdělení plateb mezi stát a spotřebitele uvedla, že je předně nutné zanalyzovat, jaký to bude mít dopad na sociální situaci domácností.

Se zredukováním objemu plateb souhlasí také bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. „Zdá se mi, že už by solárníci mohli mít dost. Neznám detaily, (…) ale myslím, že veškeré úsilí by mělo být využito k tomu, aby tato skupina nedostávala od nás všech tuto speciální marži či rentu,“ míní.

Nahrávám video

Windfall tax

Stát podle Stanjury zvažuje i to, že nebude vybírat daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. S tím Schillerová nesouhlasí. „Dali ji na tři roky, tak to spočítali. Myslím, že energetické firmy mají dál gigantické zisky, tak proč najednou utíkáme?“ komentovala zvažovanou možnost.

„Opozice nás tepe úplně za všechno. Paní Schillerová podala pozměňovací návrh k windfall tax, aby ji platili jen pro zdaňovací období 2023. Když říkám, že v příštím roce zvážíme, zda pozměňovacímu návrhu nevyjdeme vstříc, tak se (podle ANO) najednou bojíme,“ okomentoval Stanjura.

Pokud stát nemá mimořádné výdaje, tak nemá mít mimořádné příjmy, „protože pak z nich dělám standardní příjmy,“ vysvětlil dále motivaci pro případné dřívější ustoupení od windfall tax. „Nejprve ale vyhodnotíme výdaje na energetickou krizi, příjmy z mimořádných nástrojů a rozhodneme se, jak budeme postupovat dále,“ ujasnil. Možnosti jsou podle něj pouze tři — žádná změna, změna sazby, případně změna účinnosti, tedy jak dlouho bude stát daň vybírat.

„Míra nejistoty, pokud jde o energetiku, není nulová,“ upozornil Rusnok. „Druhá věc je, zda tyto mimořádné nástroje máme mít, protože jsme na jiné úrovni, než jsme byli před krizí. (…) Mě u windfall tax jen mrzí, že jsme ji nezavedli hned, na rok 2022,“ doplnil.

Tím, že se navíc zruší zastropování cen energií, tak podle něj odpadne potenciální náklad doplatku výrobcům a prodejcům. „Jsem pro to, ať se to zruší rychle, má to spoustu negativ. Je to jakási legitimizace vysoké ceny, oni se nemusí snažit.“

Do konce roku chce Stanjura ušetřit patnáct až dvacet miliard

Co se týče státního rozpočtu na letošní rok, Stanjura chce konce roku ušetřit patnáct až dvacet miliard korun. Nerealistické to podle něj není.

„Na shodě v koalici se zatím pracuje, jednání probíhají. (…) Ale zvládneme to, úspory najdeme. Že to není politicky jednoduché, myslím, že každý chápe. Je to méně než jedno procento výdajů,“ poznamenal. Ministerstva už na tom podle něj pracují několik týdnů.

„Spíš bych si tipl, že se to asi nepodaří,“ myslí si Rusnok. „Ale pro mě není až tak podstatné, jestli schodek rozpočtu dosáhne 295 miliard, nebo to bude 310. Nechtěl bych však, aby to bylo 400,“ upozornil. To už by podle něj mělo makroekonomické dopady. „Vidím ale naději, že se plnění rozpočtu neodchýlí od plánu,“ doplnil.

Nahrávám video

V návrhu rozpočtu na příští rok pak ministerstvo financí počítá například s omezením státních dotací. Vládní strany je chtějí v příštích dvou letech snížit o 54 miliard korun. Zástupci ministerstev podobu omezení dotací projednají podle Stanjury v pondělí.

„Máme představu, které dotace by neměly pokračovat vůbec, které by měly být snížené,“ sdělil Stanjura za svůj úřad. Sumu 54,5 miliardy korun, na které se koalice dohodla v květnu, označil za minimální. „Moje přání jako ministra financí je, aby to číslo bylo vyšší,“ dodal.

Schillerová kritizovala Stanjuru za to, že detaily omezování dotací zatím nejsou známy. Připomněla, že mají podle koalice tvořit dvě třetiny plánovaných úspor ve výdajích státu, které chce vláda provést v rámci konsolidačního balíčku veřejných financí.

Ceny potravin a nákupy v Polsku

Češi z příhraničí nadále jezdí za levnějšími potravinami do sousedního Polska. V sousední zemi se teď lidem vyplatí třeba nákup masa, mléčných výrobků nebo tabáku. 

Kdyby byla nyní Schillerová ministryní financí, tak by ji to velmi trápilo, jak sdělila. „Důvodů je samozřejmě několik. Je vysoká inflace, ceny jsou obrovské, v Polsku je jiná daňová politika,“ poznamenala. „Když se podíváte na okolní země Evropské unie, všechny mají nižší sazbu na potraviny u DPH. Patnáct procent je jedna z nejvyšších,“ upozornila. Nulovou DPH na potraviny by však nezaváděla. „Důležité je hlavně vybírat DPH, to se vládě nedaří,“ dodala.

„Jsou to čísla za první čtvrtletí, možná tedy, že čísla za půl nebo tři čtvrtě roku budou vypadat o dost jinak,“ reagoval Rusnok. Růst cen potravin v Česku se nyní podle něj zastavil, navíc česká měna byla po jistou dobu extrémně silná. „Růst kartových transakcí je do značné míry ovlivněn tím, že lidé dnes platí kartami mnohem více než před rokem,“ doplnil. Podle něj s tím, že Češi jezdí nakupovat do Polska, nemůže ministr financí příliš mnoho dělat.

S tím souhlasí i Stanjura. „Nevidím ale třeba titulky o tom, kolik zahraničních občanů jezdí nakupovat k nám. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby vše skončilo ve státním rozpočtu, nicméně si musíme říci, jaké má stát nástroje, a jaké by to mělo případně dopady,“ okomentoval ministr.

Stanjura: Kontroly neodhalily zneužití zvýšené spotřební daně

Je podle něj například politicky jednoduché nějakou sazbu DPH snížit, nicméně je pak velmi složité vrátit ji na původní hodnotu. Jako příklad uvedl spotřební daň na naftu, jejíž snížení vláda původně prosadila kvůli vysokým cenám, aby ulevila dopravcům. Snížená sazba měla platit do konce roku, kabinet ji ale na původní úroveň vrátil o několik měsíců dříve.

Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.

Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily,“ řekl Stanjura.

Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinérií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinérie mají zahraniční vlastníky.

Navzdory růstu cen jsou pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...