Reportéři ČT: Ostravské hutě nemají ani na základní suroviny, majitel vyvedl za hranice miliardy

Nahrávám video

Poprvé ve své sedmdesátileté historii ostravské hutě odstavily vysoké pece a přestaly vyrábět železo. Liberty Ostrava sice v minulých letech vydělaly miliardy korun, ty ovšem jejich majitel Sandžív Gupta vyvedl do zahraničí. Hutím teď kriticky chybí, nemají za co nakupovat základní suroviny, dluží dodavatelům a hrozí, že tisíce lidí přijdou o práci. V září navíc musel stát za Liberty uhradit 1,5 miliardy za nesplacený úvěr. Státní pojišťovna, která se za půjčku zaručila, dnes okolnosti, za kterých k tomu došlo, vysvětlovat odmítá. A nekomunikuje ani vedení firmy, zjistili Reportéři ČT.

„Jsou obrovské obavy zaměstnanců o to, co bude – zda nám přijde příští výplata, budeme mít práci, zda huť bude fungovat a pokračovat do budoucna,“ vypočítává předseda odborové organizace v hutích Liberty Ostrava Roman Bečica.

Největší české hutě – Liberty Ostrava – se potýkají s nejzávažnějšími finančními problémy za poslední desítky let. Kvůli poklesu objednávek už na konci léta odstavily linku na výrobu koksu. Na konci října pak zastavily výrobu železa v poslední vysoké peci, která v továrně ještě fungovala.

Boj o holé přežití

„Je to prostě boj o holé přežití, obavy zaměstnanců obrovské, nikdy jsem se nesetkal s tím, že bychom byli v tak kritické situaci,“ říká Bečica. „Výhled pro stavební ocel, na které Liberty stojí, není dobrý. Stavebnictví je v útlumu a tudíž se vlastně dá čekat, že pec vůbec obnovena nebude,“ upozorňuje redaktor Hospodářských novin Petr Zenkner.

Takový vývoj by podle Bečici vedl „k obrovskému snižování zaměstnanosti“ nejen přímo v hutích, ale i v napojených dodavatelských firmách. Odhaduje, že kolaps Liberty Ostrava by zasáhl nejméně 25 tisíc lidí.

Jedna z příčin současných potíží firmy vězí v krizi hutnictví v celé Evropě. Kvůli rostoucím cenám energií i surovin je výroba oceli stále nákladnější. Klíčový dopad pro útlum provozu v Ostravě má však i jednání samotného majitele hutí. Tím je Brit indického původu Sandžív Gupta. V době, kdy se továrně dařilo, odčerpal peníze do svých jiných podniků. Finance teď ostravským ocelárnám kriticky chybí. Člen dozorčí rady a předseda odborů Liberty Ostrava Petr Slanina odhaduje, že ze závodu takto odešly miliardy korun.

Sandžív Gupta ovládl ostravské hutě v létě roku 2019, kdy je převzal od skupiny ArcelorMittal. Do března 2021 Liberty Ostrava pod ním vytvořily zisk 800 milionů korun a v následujícím účetním roce podle dosud neoficiálních informací dokonce přes šest miliard. Přesto dnes hutě peníze nemají. Finanční kondice podniku je už natolik špatná, že mu podle všeho chybí základní suroviny, a musel tak dokonce omezit i svou vlastní činnost.

Přestože jsou v ohrožení tisíce zaměstnanců a vzniká napětí v celém Moravskoslezském kraji, vedení hutí o aktuální situaci podle odborářů řádně neinformuje. A mluvčí společnosti odmítá i rozhovory s novináři. Poslala pouze obecné vyjádření.

„Optimalizujeme zásoby našich surovin tak, aby odpovídaly našemu výrobnímu plánu a byly v souladu s poptávkou a situací na trhu, a mohli jsme tak uchovat co největší objem hotovosti,“ vzkázala mluvčí Kateřina Zajíčková. V úterý pro ČTK řekla, že k nedávno odstavené vysoké peci vydá společnost stanovisko tento týden. Předseda základní organizace odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že nic k opětovnému spuštění pece nevědí ani odboráři.

Kritická ekonomická situace hutí přitom již dopadá i na státní finance. V roce 2020 totiž vláda vedená Andrejem Babišem schválila podpůrný program Covid plus. Na jeho základě se státní pojišťovna EGAP zaručila za úvěry soukromých společností. Jednou z nich byla právě Liberty Ostrava, která si díky státní záruce půjčila u německé Greensill Bank dvě miliardy korun. Proč EGAP Liberty podpořil, není zcela zřejmé.

Miliardová pohledávka

„EGAP se v tomhle případě rozhoduje podle finančního skóringu a ratingu, vládě nepřísluší, aby vstupovala do rozhodování o finančních institucích, byť jsou to instituce pod státem,“ říká bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Kvůli pochybnostem, zda státem ručené peníze využil majitel hutí pro ostravský podnik, pojišťovna EGAP v roce 2021 avizovala, že záruku považuje za neplatnou. Když však po pádu Greensill Bank Gupta odmítl úvěr zaplatit insolvenčnímu správci, byla to právě česká státní pojišťovna, kdo zbývající pohledávku ve výši 1,5 miliardy korun letos v září z pozice ručitele úvěru uhradil. Reportéři ČT se snažili získat k celé věci i vyjádření od ministerstva financí a právě EGAPu, mluvčí obou institucí ovšem odmítají kauzu komentovat.

Finanční krize ostravských hutí přitom není jedinou vážnou potíží, s níž se huťařský magnát Gupta v současnosti potýká. Před časem čelily insolvenci jeho hutě v Rumunsku, Anglii i Belgii. Anglický deník Financial Times navíc 1. listopadu napsal, že matka ostravských hutí – Guptova singapurská firma Liberty House Group – čelí arbitráži ze strany původního majitele hutí, tedy společnosti ArcelorMittal. Firma po magnátovi soudně vymáhá úhradu kompenzací v přepočtu asi tři miliardy korun.

Jestli se ostravské hutě postaví na nohy, nebo je čeká pád, bude zřejmé v nejbližších týdnech. Na další vývoj čekají nejen firmy, kterým hutě dluží miliony, ale i stát se svou pohledávkou ve výši 1,5 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...