Regulovaná složka elektřiny poroste

Nahrávám video

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Distributoři energií v poslední době musí čím dál tím více posilovat kapacity sítě, digitalizovat a reagovat na transformaci energetiky. „Jednak jsou to nové žádosti o připojování a celkově potřeba uspokojit nové potřeby zákazníků, kteří čím dál častěji z pasivní pozice spotřebitele přecházejí do pozic samovýrobců,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Investice spojené třeba i s decentralizací v posledních letech rostou všem. „Velký nárůst tepelných čerpadel, fotovoltaik pro nás jednoznačně představuje největší část žádostí z hlediska požadavků na připojení,“ uvedl člen představenstva ČEZ Distribuce Martin Molinger. „Narůstá počet připojení obnovitelných zdrojů do naší sítě,“ popsal zase mluvčí EG.D Lubomír Budný.

Zvyšování investic očekává i ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. „Modernizujeme přenosovou soustavu, budeme připojovat zákazníky, celá řada důvodů,“ vyjmenoval místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

Růst zhruba o inflaci

Právě to je jeden z důvodů, proč regulovaná cena od příštího roku vzroste zhruba o úroveň inflace. „Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ popsal předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Šefránek upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností, a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ dodal.

Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací.

V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.

Analytik považuje metodiku za kompromis

Analytik XTB Jiří Tyleček očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb, metodiku označil za kompromis. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ poznamenal. Podle něj se může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky.

ERÚ by v takovém případně musel podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu. U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 9 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 23 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.