Regulovaná složka elektřiny poroste

Nahrávám video

Regulovaná složka elektřiny v příštích pěti letech poroste, což se firmám i domácnostem promítne do účtů. Kolik zaplatí, bude ale záležet i na vývoji velkoobchodních cen proudu. Novou metodikou reaguje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nutnost modernizovat a rozšiřovat sítě.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Distributoři energií v poslední době musí čím dál tím více posilovat kapacity sítě, digitalizovat a reagovat na transformaci energetiky. „Jednak jsou to nové žádosti o připojování a celkově potřeba uspokojit nové potřeby zákazníků, kteří čím dál častěji z pasivní pozice spotřebitele přecházejí do pozic samovýrobců,“ popsal mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Investice spojené třeba i s decentralizací v posledních letech rostou všem. „Velký nárůst tepelných čerpadel, fotovoltaik pro nás jednoznačně představuje největší část žádostí z hlediska požadavků na připojení,“ uvedl člen představenstva ČEZ Distribuce Martin Molinger. „Narůstá počet připojení obnovitelných zdrojů do naší sítě,“ popsal zase mluvčí EG.D Lubomír Budný.

Zvyšování investic očekává i ČEPS, provozovatel přenosové soustavy. „Modernizujeme přenosovou soustavu, budeme připojovat zákazníky, celá řada důvodů,“ vyjmenoval místopředseda představenstva Svatopluk Vnouček.

Růst zhruba o inflaci

Právě to je jeden z důvodů, proč regulovaná cena od příštího roku vzroste zhruba o úroveň inflace. „Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ popsal předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Šefránek upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností, a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ dodal.

Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací.

V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.

Analytik považuje metodiku za kompromis

Analytik XTB Jiří Tyleček očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb, metodiku označil za kompromis. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ poznamenal. Podle něj se může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky.

ERÚ by v takovém případně musel podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal.

Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu. U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...